Poslední dobou se intenzivně zabývám Velkou Moravou. Proto jsem uvítal výlet do archeoskanzenu Modrá nedaleko Starého Města, které jak víte, bylo kdysi v minulosti VELIGRADEM, VELEHRADEM, BELIGRADEM = hlavním městem Velké Moravy.
Protože jsem dobře obeznámen s dílem pana Horáka:
O Slovanech úplně jinak, pana Nečase: My před 2000 lety, pana Pluskala: Dějiny velkomoravské říše, a zároveň vím, jak Němci kvalitně modelují prastará slovanská sídliště (kterých si váží, protože určité množství Němců má praslovanské předky) na svém území (velké domy na kůlech), dopředu jsem se připravil a zmírňoval svůj případný kritický postoj k tomu, co tam uvidím.
Výsledek není tak hrozný. Pokud přimhouřím obě oči a pomyslím si, že se opravdu jedná o praslovanské sídliště, a nikoli o výsek hlavního města Velké Moravy, a navíc si promítnu domy z různých období do období jediného, potom ano, mohlo by být. :-) Nicméně, některé domkozemljanky přímo urážely můj cit pro staré časy, nedovedu si představit, že by si tenkrát stavěli domy "na blátě" bez základního vybavení a se vstupem jako pro trpaslíky. A ano, které domky takto ve skanzenu vypadají. Pokud je to místo pro chování prasat nebo nějaké skladiště, v podstatě nemám problém, ale s tím lůžkem uvnitř ano :-). Bohužel jsem byl tak zaskočený, že jsem to ani nefotil, modlil jsem se, aby průlez přes supranízký vstup z poloviny pod úrovní země vydržela moje záda. Ostatní domky vypadají o poznání líp a líbí se mi jak úvodní strážní "věž", tak i křesťanská minikaplička a minikostelík na kopci. Obě tato díla odráží tehdejší zájem obyvatel o křesťanskou církev, který byl pramalý, poněvadž byli uctíváni přírodní bohové jako např. Svantovít, který má úžasnou svatyni na ostrově Rujána. A to si představte, jakou teprve musel mít svatyni v hlavním městě VELKÉ MORAVY, ve Velehradu!!!
Mimochodem, napadlo mě SVANTOVÍT = v zahraničí označován jako SVETOVID = DĚD VŠEVĚD!!!
Pohádka o Dědu Vševědovi tedy odráží prastarou slovanskou víru ve SVANTOVÍTA. Naši předkové tedy uctívali Děda Vševěda. Ostatně, děd to byl, protože má na všech skulpturách vyobrazeny dlouhé vousy. A hledí do všech stran, protože všechno ví a všude vidí.
---
No. Nicméně v Archeoskanzenu Modrá byl již tradičně vyobrazen praotec ČECH (tento člověk nestál u zrodu Velké Moravy, ani LOGICKY u příchodu Moravanů do této oblasti), o kterém narozdíl od archeoskanzenem vyobrazeným idylicky píšícím Kosmasem, kronika Česká Václava Hájka z Libočan realisticky píše, do našeho území Čech emigroval se svým rodem z jihovýchodu (asi Srbsko), kde spáchal zločin a zde dostalo se mu útočiště v oblasti kolem kopce Řípu a důvěry (jak píše Pluskal od Moravanů a jejich velekněze Kroka). Tuto důvěru Čechové v pozdějším období porušili tím, že uzavřeli spojenectví s Franky a nechali projít přes své území francké vojsko na Moravu, kde spolu s Avary dokončilo zkázu Velké Moravy, která se toho času nacházela v občanské válce (Svatoplukovi potomci). O pár set let později se Moravané žijící v Čechách spojivše se s Pražany v husitských válkách v podstatě vzbouřili proti západním hodnotám a postavili se proti synovi Karla IV. Zikmundovi kruťasovi, lišce ryšavé. Zpočátku mu dali pěkně na prdel (slavná bitva na Vítkově). Nakonec to skončilo, víme, jak, v bitvě u Lipan se Pražané připojili k druhé straně a husitské povstání skončilo. O této zradě Pražanů (potomků Čecha) nás informuje samotný husitský vojevůdce Prokop Holý v listě, který zachytila druhá strana, a list překvapivě (narozdíl od jiných písemností) uchovala:
Pán náš všemohoucí, jenž po bauřích dává jasnost a po zármutcích útěchu, budiž s Tebou bratře v Kristu mně nad jiné milý! Věz, že z dopuštění božího falešní páni zemští s Pražany staroměstskými obořili se na milé naše bratry, měšťany novoměstské; některé zabili a město na nich dobyli, jakož sme to spatřili sami. Proto zdá se nám, abyste nechajíce všeho, hnuli sebou od Plzně k Sedlčanům. Čapek zajisté svolává veliký lid, a my od tábora nápodobně, jakož doufáme; neboť lépe jest nám umříti, nežli nepomstíti nevinné krve aukladně vylité milých bratří našich. Buďte s bohem, věda, že on potrestav svých, zase je potěšuje!Zdroj zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Lipan
Ale zpět k výletu. Mile mě překvapilo, kolik slovenských bratrů navštěvuje tento skanzen a v podstatě hodně osamocený památník na Velkou Moravu, která měla dvě tehdy světoznámá města - Velehrad a Nitru. Je dobře, že něco takového u nás vzniklo a ještě navíc nedaleko zradou zničeného Velehradu, na jehož památné spálené půdě vyrostlo Staré Město.
A ještě několik fotek:Staří Moravané byli známí svou pracovitostí, mírností, ale i vynikajícími bojovými schopnostmi. V případě špatného válečného vývoje matky pokřikovaly na ustupavší bojovníky, aby táhli zpátky bojovat, protože nehodlají upadnout v otroctví. A pokud se nepřátelé přes zabité otce-bojovníky dostali až k matkám, házely na ně matky své děti a braly cokoli do ruky, bojovaly proti nepřátelům samy. Raději by zemřely, než aby se staly otrokyněmi.
Plánek archeoskanzenu:
Trochu lepší bouda:
Nádhera, vypadá to, jako simulace v počítači, ale tady je to DOOPRAVDY. Velmi krásné, povedené:
Naše prastaré písmo HLAHOLICE, které nám bylo násilím odňato (je podobné azbuce). Je diskutabilní, kdo vlastně HLAHOLICI vytvořil. Dovedete si přestavit, že by teď někdo přišel a vnutil nám místo latinky azbuku??? A toto se ujalo během několika desítek let???
Minikaplička - všimněte si, že její architektura, technologie stavby, se výrazně odlišuje od ostatních domků. Z toho si vyvozuji její výrazně mladší původ:
Minikostelík - to samé jako u minikapličky:
Nalezený půdorys minikostelíku. Z nějakého důvodu byl zničený, bez úcty rozebraný a dochovaly se jen základy. Je možné, že byl součástí prastarého Velehradu a byl zničen při vypálení Velehradu Avary nebo Franky. Otázka je, zda to byl křesťanský kostelík.
A poznámka:Po výletu jsme dostali hlad a tak začalo pátrání po vhodné restauraci. Zkoušeli jsme Spytihněv, ale socha kuchaře u cesty byla jen připomínkou na dávné časy, kdy se tam ještě vařilo. A tak jsme zakotvili v Otrokovicích, což je město, které vzniklo z osady, jež kdysi dávno údajně patřila nedospělému chlapci Otrokovi a nebo naopak to bylo místo, kde žili lidé, kteří nepožívali plných práv. Tolik vysvětlení na zlinsky.denik.cz:
http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/otrokovice-nepojmenoval-otrok-ale-patrne-male-dite.html
Tak trochu jsme doufali, že se v Otrokovicích najíme a za dobrou cenu. Restauraci, která měla menu asi ve španělském jazyku, kterému jsme nerozuměli, jsme si vyškrtli ze seznamu a pokračovali dál. Netušil jsem, že v Otrokovicích žije početná španělská komunita.
Nakonec jsme zakotvili v jiné restauraci, kde měli srozumitelné názvy jídel, ale ceny těchto jídel mi připomněly nedávnou návštěvu v pražské restauraci. Byly to pražské ceny se vším všudy. Jedno jídlo s pitím na jednoho člověka vychází (r. 2017) kolem 200 Kč. To je na moravskou lokalitu docela síla. Ocenili jsme dobrou chuť jídla a solidní porce, nicméně se ještě teď těm cenám divím.
Zdroj:
názor a zkušenost autora
uvedené knihy v článku
http://www.archeoskanzen.cz/pic/schema.jpg?&
http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/1435-klaudios-ptolemaios
http://www.tso-tso.cz/upload/soubory/tso-vm.pdf
http://www.venkov.cz/Resources/File/Popis_kulturnich_pamatek-Modra.pdf
http://procproto.cz/historie/kde-lezel-slovansky-vatikan/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlaholice
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Lipan
https://cs.wikipedia.org/wiki/Otrokovice
