V minulém článku tohoto seriálu jsme probírali
Scénář katastrofy: Na bytě neteče voda. Nyní si probereme scénář nedostatku potravin. Říká se, že bez vody vydržíme maximálně 3 dny, bez jídla i déle, třeba týden. Upřímně řečeno, je to kec.
Ve skutečnosti už po jediném dni nepití vody dostává lidský organismus pořádně na frak. Bolest hlavy, migréna, únava, závratě. Nejhorší na tom je, že většina lidí trpí nějakou nemocí, která vyžaduje trvalý a pravidelný příjem tekutin pro pročištění organismu. Jestliže tekutiny mít nebudou, organismus se bude rychleji znečišťovat. Když to shrnu, stačí 24 hodin nepití vody a člověk je zcela neakceschopný. Navíc velice záleží na tom, jaká je teplota okolního prostředí, zda dochází k potivosti pokožky a také záleží na tom, jakou energii vynakládá jedinec na své přežití, protože čím víc energie vydá, tím víc potřebuje nejen vody, ale i potravin.
Po vodě jsou potraviny DRUHÁ NEJVĚTŠÍ BOLEST současné civilizace. Zatímco u vody leckterá rodina je stále ještě soběstačná, jelikož má vlastní studnu, byť i na tuto studnu se v brzké době budou vztahovat regulace a státní chapadla, u potravin je situace absolutně děsivá. Dávno pryč je stav, kdy v každé venkovské domácnosti byly slepice, králíci, husy, koza či kráva a několik prasat. Tento stav byl za minulého režimu (pseudokomunismus) prakticky zcela eliminován a hospodářská zvířata "dožívala" u důchodcovských generací, které se snažily udržovat "tradici" po svých rodičích, byť v době dostatku LEVNÝCH potravin nevěděla, proč vlastně.
No, v současné době je situace mnohem horší. Rodin, které chovají zvířata na potraviny, je mnohem míň. Pokud nějaká rodina chová zvířata, je to z komerčních důvodů, jedná se tedy o nějakou malou "farmu". A nebo ze zoufalství, protože se jedná o lidi s nízkým sociálním statusem, zanedbatelnými finančními příjmy, snažící se nějakým způsobem na vesnici přežít/dožít.
Většina domácností v dnešní době nežije na hospodářském statku, na vesnici, kde je produkce domácích potravin i tak tristní, ale VE MĚSTECH. A tam je produkce domácích potravin prakticky NULOVÁ. Z tohoto logicky vyplývá, že pokud dojde k zastavení či jen ke zpomalení produkce potravin průmyslovými trusty, bude se jednat o apokalyptický stav hladomoru, jelikož neexistují žádné zdroje, ze kterých by tak obrovské množství lidí, které se v této republice za ty roky namnožilo a přimigrovalo, dokázalo obnovit domácí chovy zvířat a vypěstovat dostatečné množství rostlin.
Je třeba tedy konstatovat, že závislost lidí na průmyslové produkci potravin je ABSOLUTNÍ. Tato absolutnost je částečně změlňována globálním trhem. Pokud dojde k výpadku produkce potravin v jednom státě, je možno dodat potraviny ze států jiných. To však neplatí, jestliže dojde ke globální (i kontinentální) neúrodě. A jak by taková drastická neúroda mohla nastat? Poměrně jednoduše. Stačí výbuch vulkánu typu Tambora nebo většího. Stačí změna výkonu naší hvězdy Slunce. Stačí masivní změna klimatu vyvolaná únikem skleníkových plynů z permafrostu. Ale také stačí masivní konvenční či nekonvenční válečný konflikt.
Spouštěčů pro neúrodu a hladomor může být mnohem víc. Leckdy ani nemusí mít fyzickou podstatu, může dojít k "papírové" ekonomické krizi, chybnému řízení ekonomických procesů a odstavení největších hráčů z produkce, ať už vlivem nějakých podvodů, machinací nebo chybných vládních rozhodnutí či ideologických vlivů.
Jak čelit, takové krizi?
Abychom si mohli říci, jak můžeme krizi čelit, je třeba zjistit, kolik jídla spotřebuje jeden dospělý a jeden nedospělý lidský jedinec.
Zjistit potřebu jídla na jednoho jedince je docela problém. V oficiálních statistikách se počítá i vyhozené jídlo a dále z nich není zohledněn faktor, který popisuji výše - eliminace vlastní soběstačnosti:
Oproti roku 1950 narostla k roku 2015 spotřeba drůbežího masa o 1000 %!!!
Spotřeba sýrů narostla o 700 %.
Spotřeba rýže (která se u nás prakticky nedá pěstovat) narostla o 600 %.
Na stejném zdroji (http://www.statistikaamy.cz/2017/02/spotrebu-potravin-sleduji-statistici-temer-sto-let/) si pochvalují, že spotřeba potravin na jednoho člověka NEUSTÁLE KAŽDOROČNĚ ROSTE.
V roce 2018 bylo nutno v ČR denně vyrobit kolem 1 milionů chlebů. Není cílem tohoto článku zkoumat, jak dlouho vydrží tak obrovská hospodářská produkce... Ale dlouho (v horizontu stovek let) nejspíš ne. Jeden dospělý člověk spotřebuje 40 kg chleba ročně. Stačí sebemenší odchylka v možnosti pěstování rostlin a velkochovů zvířat a budeme doslova a do písmene "namydlení". Už nyní nemáme pestrost stravy pro průměrně vydělávajícího člověka na takové úrovni, na jaké měl pestrost stravy náš předem před více jak 2000 lety. Zvěřinu prakticky nejíme, většina lidí má na jídelníčku minimum ryb, o ptačím mase ani nemluvě. Zelenina z obchodu často není čerstvá, ale "chlazená" či "kropená živou vodou" nebo "maštěná zázračným sádlem - viz jablka". Koupíme-li banány, velice často v reálném čase po vyložení z tašky zázračně změní barvu ze žluté na hnědou.
Kvalita potravin, stejně jako vody, šla někam do kytek. Ale není to naše vina. Je to vina systému, který nutí člověka, aby plně podřídil svůj život KONZUMNÍMU systému, a zapomněl na to, že by si snad něco produkoval sám. ZAPOMEŇ.
Oficiálně se hovoří o tom, že denní spotřeba potravin na dospělého člověka jsou 2 kilogramy. Tento údaj vychází z oficiálních statistik včetně vyhozeného jídla. Ve skutečnosti můžeme hádat tak 1,5 kg na dospělého jedince a 0,5 - 1 kg na dítě podle věku.
V obleženém Leningradu muselo dlouhodobě stačit dělníkům 250 g chleba a kancelářským pracovníkům/dětem 125 g chleba denně. Vyžít se dá tedy i s menším množstvím, ale produktivita práce tomu bude odpovídat. A žít jen na chlebu znamená mít nedostatek živin, vitamínů a látek, které potřebujeme z pestré stravy.
V nouzové situaci tedy můžeme konstatovat, že by pro dospělého jedince mohlo stačit 1 kg jídla a pro dítě 0,5 kg jídla. V optimální situaci tedy 1,5 kg a 1 kg.
Z tohoto budeme vycházet. Je třeba ještě dodat, že celkovou váhu jídla notně přiživuje... VODA. Například za jeden den určitě nesníme 1.5 kg těstovin, které dáme vařit. Těstoviny potřebují vodu, kterou absorbují a tím se zvýší hmotnost přijímaného jídla.
Krátkodobý výpadek zásobování potravinami v délce max. 24 hodin:
O takovém výpadku snad ani nemusíme hovořit. Nějaký chleba od včerejška, křupky, maso na mražáku, těstoviny či rýži, to má snad každý. V číslech:
2členná rodina (2 dospělí): 3 kg jídla.
3členná rodina (2 dospělí, dítě): 4 kg jídla.
4členná rodina (2 dospělí, 2 děti): 5 kg jídla.
5členná rodina (2 dospělí, 3 děti): 6 kg jídla.
Střednědobý výpadek zásobování potravinami v délce 7 dnů:
Takový výpadek může být dán sněhovou kalamitou, záplavami, lokální pohromou, která brání tomu, aby se do oblasti dostaly zásobovací vozy nebo vrtulníky shodily bedny s jídlem.
2členná rodina (2 dospělí): 21 kg jídla.
3členná rodina (2 dospělí, dítě): 28 kg jídla.
4členná rodina (2 dospělí, 2 děti): 35 kg jídla.
5členná rodina (2 dospělí, 3 děti): 42 kg jídla.
Hodnoty nám docela naskákaly, což? Největším problémem bude po 4. dni nedostatek pečiva a ke konci týdne určitě dojde průměrné domácnosti maso. Jestliže tedy máme elektřinu, funguje lednička, a tušíme, že výpadek může být i týdenní, zavčas rozdělíme maso na pozdější dny tak, aby nám ke konci týdne v jídelníčku nechybělo. Tj. první den si uděláme bezmasý.
Ale už na tomto týdnu absence zásobování potravinami vidíme, jak velké musíme zásoby mít. Když si odpočítáme vliv vody, i kdyby byl 50 %, stále zbývá nějakých minimálně 10 kg potravin pro dvoučlennou rodinu skladem. Pro pětičlennou už je to minimálně 21 kg.
Týdenní nedostatek potravin lze "odžít" na bytě ve městě, aniž by došlo k výrazné tragédii vyvolané podvýživou nebo občanskou anarchií a nefunkčním státem (disfunkční represivní složky) vyvolanou nedostatkem.
Dlouhodobý výpadek zásobování potravinami v délce 2 týdny:
Dva týdny nám nepřipadá moc, ale co se týká jídla, může se jednat o pekelnou dobu.
Všechny hodnoty uvedené v předchozím bodě, se nám zdvojnásobí:
2členná rodina (2 dospělí): 42 kg jídla.
3členná rodina (2 dospělí, dítě): 56 kg jídla.
4členná rodina (2 dospělí, 2 děti): 70 kg jídla.
5členná rodina (2 dospělí, 3 děti): 84 kg jídla.
Po dvou týdnech nedostatku potravin bude vaše lednička ZCELA PRÁZDNÁ a špajzka nejspíš, až na pár drobností, také.
Ke konci druhého týdne nedostatku potravin, pokud by se zásobování neobnovilo, dojde k anarchii v ulicích, prudkému navýšení kriminality (agresivita mezi ovčany) a boji nepřipravených, zoufalých, hladových a agresivních jedinců s represivními složkami státu.
Katastrofální výpadek zásobování potravinami přesahující 2 týdny:
Otázkou je, zda výpadek bude "ředěný" nebo "neředěný". Ředěný výpadek je takový, kdy Systém shazuje do oblasti potravinové balíčky nebo zavede přídělový "systém" poukázkami či stravenkami. Neředěný výpadek je takový, kdy ovčané nedostanou od Systému vůbec nic, protože Systém je z nějaké příčiny paralyzován nebo ztratí zájem o postiženou oblast vlivem preference a podpory jiné, pro Systém strategicky důležitější oblasti.
Ať už ke zředění dojde nebo ne, dostaví se nebývalý vzestup kriminality. Represivní složky Systému nebudou schopny kriminalitu zastavit a ani jí předcházet, jelikož nelze hlídat všechny ulice současně. Kriminalita se bude odehrávat i uvnitř bytových domů. Zoufalí hladoví lidé budou hledat a přemýšlet nad jakoukoli, jakkoli amorální možností, jak se dostat k jídlu. Jestliže výpadek bude pokračovat a dosáhne řádu měsíců, zcela určitě se bude část lidí sdružovat do gangů, menší část bude postupovat samostatně a zbývající nejvíc vyčerpaná část bude doma čekat "na porážku", která může doslovně vyustit ve vlastní "jatka", protože je známo, že v dobách největších hladomorů se někteří lidé, vlivem toho, že nedokáží ovládnout svůj hlad a touhu po jídle, uchylují k odpornému lidojedství..
Zásobu na katastrofický výpadek snad ani nejde pořádně vytvořit. Rozhodně by se jednalo o minimálně tato čísla:
2členná rodina (2 dospělí): 84 kg jídla.
3členná rodina (2 dospělí, dítě): 112 kg jídla.
4členná rodina (2 dospělí, 2 děti): 140 kg jídla.
5členná rodina (2 dospělí, 3 děti): 168 kg jídla.
S tím, že po získání informace o dlouhodobém katastrofickém nedostatku je třeba přejít na minimalistický přídělový systém. Ten, kdo bude více pracovat, musí dostat více než ten, kdo pracovat nechce nebo nemůže. Jako v Leningradu...
U dlouhodobého nedostatku potravin je třeba změnit vlastní strategii. Pokusit se o chov zvířat a pěstování rostlin. Pokud to v lokaci vzhledem ke kriminalitě, nespolupráci a agresivitě ostatních ovčanů není možné, je třeba okamžitě přistoupit k emigraci z dané lokality, dokud je dost potravin, sil a energie na přesun. A to jakýmkoli způsobem, pokud není možná přeprava po silnicích autem, kde auta přepadají gangy, aniž by represivní složky vlivem vlastního rozkladu chránily silniční přepravu, tak pěšky a mimo silnice.
Tady bych chtěl upozornit ještě na jednu důležitou věc. Pokud bude z nějakého důvodu paralyzována lidská civilizace - průmysl, smog, hluk, světelné znečištění, tak se příroda začne poměrně rychle regenerovat. Zvířata se budou přibližovat k lidským příbytkům. Paradoxně tak nebude nebezpečí jen ze strany lidských gangů, ale také ze strany hladové zvěře, která může trpět stejným nedostatkem potravin (vlivem katastrofy) jako člověk. Cestování mimo silnice tak může být stejně nebezpečné jako cestování po silnici. Pro jakýkoli přesun v takové pohnuté době tedy platí zlaté pravidlo - bez střelné zbraně a prstu blízko spoušťového mechanismu "ani ránu".
Optimální zásoba potravin pro domácnost v kilogramech
Optimální zásoba potravin v kilogramech by měla být rozdělena na tři základní skupiny.
Na potraviny, které vyžadují vodu a teplo ke své přípravě:
- například fazole, brambory, maso, těstoviny, rýži.
Na potraviny, které vyžadují pouze vodu ke své přípravě:
- například ovesné vločky, instantní a rozpustné směsi/tablety, energetické sirupy.
Na potraviny, které nevyžadují vodu ke své přípravě a lze je okamžitě jíst:
- například ovoce, zelenina (i sušené), sušené nasolené maso, konzervy, které není potřeba tepelně upravovat, pečivo.
Optimální zásobou v kilogramech, která by neměla v domácnosti chybět je zásoba alespoň na 10 dnů:
2členná rodina (2 dospělí): 30 kg jídla.
3členná rodina (2 dospělí, dítě): 40 kg jídla.
4členná rodina (2 dospělí, 2 děti): 50 kg jídla.
5členná rodina (2 dospělí, 3 děti): 60 kg jídla.
To je zásoba, která by se měla v pohodě vejít do skříně nebo malé "špajzky".
O nouzové zásobě potravin více zde:
Zdroj:
názor a zkušenost autora
http://blogovnik.cz/nouzova-zasoba-potravin-a-nase-doporuceni-201608221758.php
https://www.vitalia.cz/clanky/spotreba-jidla-v-cr-kolik-toho-snime/
http://www.statistikaamy.cz/2017/02/spotrebu-potravin-sleduji-statistici-temer-sto-let/
