Od začátku koronavirové krize mě zaráželo, jak málo vzniká smysluplných návodů, které by mohly lidem pomoci. Vznikla potřeba roušek a respirátorů. Bylo a je jich stále málo. Zatímco v USA se okamžitě zabývali otázkou jejich sterilizace a opětovného použití, u nás bylo ticho po pěšině. V následujících týdnech vzniklo několik zevrubných návodů, které byly velmi málo specifické. Někteří radili sprejovat roušky a respirátory dezinfekcí. Jiní je radili strkat do mikrovlnky. Na nejmenované vysoké škole zveřejnili několik postupů, ale nikdy neřekli to B - tj. jakými prostředky konkrétně dezinfekci vykonat, kde tyto prostředky máme sehnat a konkrétně kolik minut a jakým způsobem sterilizovat. Z této situace se mi zvedal kufr. Nakonec jsem byl nucený začít experimentovat "s vlastním zdravím" sám.
Všechno ve stylu, co mě nezabije, to mě posílí.
Z počátku jsem chtěl stříkat respirátory a roušky nějakou dezinfekcí obsahující alkohol. Hledal jsem kvalitní alkoholovou dezinfekci, zjistil jsem, že co hoří, má pravděpodobně nad 40 % alkoholu. Neměl jsem rozprašovače. Sehnal jsem několik rozprašovačů, které generovaly opravdu kvalitní jemný aerosol - ale sehnat je byla opravdu síla - nebylo to snadné. Nejprve jsem ženě zabavil voňavku :-), potom jsem našel jakýsi magický krámek na netu, který prodával lahvičky s rozprašovacím mechanismem. Jaké bylo moje zklamání, když takto vydezinfikované (vyschlé) respirátory smrděly jak bolačky!!! Inhalace "vůně alkoholu" mi nepřipadá jako příliš vhodná pro několika hodinové dýchání! Někteří z mých známých respirátory a roušky stříkali slivovicí!
Takže zpět na stromy. Další v pořadí byla trouba. Zapnul jsem troubu na 90 stupňů, později i na 100 stupňů. Zatímco běžné roušky a respirátory 3M byly "v pohodě" (dával jsem je do trouby vždy po 5 minutách na každé straně), britské respirátory značky JSP smrděly, respektive jim smrděla guma (a také se dříve guma opotřebovala, nevydržely více jak 5 - 6 opakování, praskala). Nebyl jsem si jistý, jestli tento způsob je zdravotně v pořádku, jestli se něco z respirátorů neuvolňuje a nekontaminuje troubu nebo ovzduší v kuchyni nebo přímo dýchací ústrojí člověka, který si vychládlé takto "pasterizované" respirátory nasadí.
Takže jsem se pustil směrem UV-C.
UV-C je typ UV záření, které je velmi nebezpečné pro živé organismy. Do světla se člověk nesmí přímo dívat, ani nechat toto záření dopadat na holou pokožku. Hledal jsem a hledal, kde bych tak mohl koupit UV-C sterilizátor, do kterého bych mohl narvat ideálně 2-3 respirátory současně a našel tento typ: Sterilizátor UV-C BIG BLUE. Upřímně, hledal jsem, kdo je výrobce, a nenašel :-). Z mého pohledu je to jakási "no-name" značka a teď se podržte - koupil jsem ji od nehtového studia :-).
Vybalil jsem a pln očekávání hodil dovnitř respirátory a zapnul. Nic. Nic. Nic. Občas ano. Nastartování UV-C zářivky se dělo nahodile a navíc z přístroje neskutečným způsobem smrděl ozon jak z kopírky. Jak jsem se dočetl, jedná se o sterilizaci nejen UV-C zářením, ale také ozonem. Musí se tedy důkladně větrat. Ale to, že se zářivka startovala náhodně, mě neskutečně sralo.
Celý přístroj jsem demontoval, vylepšil kontakty, upevnil přívodní kabel, který se viklal, a znovu zapnul. NIC. Napadlo mě, že mi prodali již použitý kus (pečeť byla strhnutá) a zářivka je prostě "jetá". Tak jsem sehnal náhradní dvě zářivky a ... HEURÉKA! Funguje jako z praku!!!
Od té doby je pohádky konec :-) a sterilizuji výhradně tímto sterilizátorem. Překvapivě ozon smrdí z nových zářivek UV-C daleko méně. Sterilizuji respirátory i roušky 20 minut. Potom je nechám minimálně 30 minut vyvětrat, aby ozon zneutralizoval se vzduchem. Podle mého názoru není potřeba respirátory během sterilizace převracet, jen je rozevřít, aby ozon mohl proniknout do všech míst. Než přístroj vypnu, otevřu, vždy jej odpojím od napájení - přece jen - má to kovové "power" vodivé tlačítko a toto mě vždy irituje. Nerad bych zkapal při bohů libé sterilizaci respirátorů. Stejně tak jsem si zařídil, že se kovového tlačítka při zapínání přímo nedotýkám, nevěřím mu, nesnáším takovou tupost vývojářů při tvorbě přístrojů. Tlačítko si příležitostně nahradím za nevodivé. Tak pozor na to.
Jako bonus navíc jsem rozchodil sterilizátor z akumulátoru 12 V 7 Ah přes měnič. A to je fajn.
Jo - a pozdravuju všechny v oboru specializované "akademiky" a vědátory s abecedou před a za jménem, kteří podobný návod nebyli schopni za ty dlouhé měsíce vyvalit na veřejnost.
NEDĚKUJI.
Zdroj:
názor a zkušenost autora
