Tohoto trendu si všímám zejména u mladších generací, ale občas se nechávají zlákat také staré gardy peonů, nebo-li pracujících. Pravdou je, že od dob našich babiček se leccos změnilo. Člověk, který chodí do práce a pracuje (a takových je v naší zemi minorita), nemá dostatek volného času. Váží si každé volné hodiny. Z tohoto důvodu nehodlá prát prádlo na valše, umývat nádobí, věšet někam prádlo, čekat deset minut, až se ohřeje jídlo v troubě. Do 300 metrů vzdáleného obchodu nejede na kole, ale samozřejmě autem. SPĚCHÁME.
A potom samozřejmě dochází k překvapivým střetům mezi dvěma světy. Nedávno jsem se vracel z práce domů. Když jsem chytl za kliku domu, právě velmi pomalu vycházela důchodkyně s odpadky. Podržel jsem samozřejmě džentlmensky dveře. Přišel jsem k výtahu a ten se přesouval z třetího patra, do čtvrtého patra, tam dost dlouhou chvíli stál, potom se přesunul konečně do nultého patra, kde jsem čekal. Vyšly další dvě důchodkyně. Zatím přišla důchodkyně, co vynášela odpadky. Vstoupil jsem do výtahu a chystal se odjet i s tou důchodkyní, ale ta se šprajcla, chytla dveře výtahu s tím, že přece počkáme na její kolegyně, co si šly vybrat poštovní schránky. Jedna z nich měla berle. A tak jsme čekali dalších pět minut. Zatím jsem přemýšlel, jestli jsem to neměl raději se svými od vojny bolavými revmatickými koleny vyjít po schodech. Suma sumárum, od vstupních dveří paneláku až ke dveřím mého bytu mi trval přesun krásných 15 minut. Na krátkou chvíli svého "mladého" života jsem se přesunul do nádherně zpomaleného času lidí, kteří prodlévají v důchodovém věku, přičemž až já budu v jejich věku, budu nucen chodit stále do práce a nebo bydlet pod mostem.Ale to jen tak na okraj. Vraťme se k našemu tématu.
Pokud bych měl vyjít z předpokladu, že vybavit svou domácnost automatickými a poloautomatickými spotřebiči je výhodné, zcela určitě bych začal šetřit svůj čas, protože by za mě pracovaly automaty. Do myčky vrazit nádobí, prádlo z pračky rovnou do sušičky. Kuchyňský robot také odvede spoustu práce. Ráno si ohřeju mléko v mikrovlnce. Spěchám. A pozor - lze to dotáhnout také do extrému, protože už dnes lze tzv. zadrátovat byt/barák "ynteligentní instalací" a přes integrované obvody řídit, kdy se má sepnout topení, kdy se mají stáhnout žaluzie, kdy se má rozsvítit. No, úplná nádhera.
Automatizace domácnosti má ovšem své mouchy. Když se podívám na svou devadesátiletou babičku, tak ta v životě domácnost neautomatizovala kromě pračky a sporáku s troubou. Je zvyklá kolem všeho běhat, udržovat se v pohybu, spoléhat se jen na sebe.
Prvním negativním aspektem automatizované domácnosti je, že člověk zpohodlní. Zleniví, chytne ho jakási ospalost. Víc jí, víc spí, víc se dívá na televizi, víc se věnuje "koníčkům". Problém je, že všechny tyto "hobby" činnosti nejsou důležité, takže pokud se člověk necítí, jednoduše je nevykoná. Zkuste však neumýt nádobí :-).
Druhým negativním aspektem je občas omílaná a zdánlivě vyčpělá věta, "člověk se stane otrokem svých spotřebičů". No a nestane? Obáváte se o dobrý chod své myčky. Kupujete čistící tablety, sledujete recenze na účinnost těchto tablet.
Ztrácíte čas jiným způsobem. Když nastane doba, že je myčku potřeba vyměnit, sháníte novou, jezdíte po obchodech, poptáváte šikovného instalatéra, který bohužel nefunguje na automatický pohon, ale na ten ruční, zastaralý. Snaží se vás obelstít, vytáhnout peníze, skuhrá, kolik je to práce s tou instalací. A nebo sháníte opraváře. Kdy má čas? Můj kolega sháněl hadičku do myčky a chtěl ušetřit peníze za opravu, tak si to opravil sám. Ale... stálo ho to nemalé úsilí, vyteklá voda, nervy, krátká gumová hadice za dva litry.
A tak se dostáváme k dalšímu negativu, již třetímu. Finanční náročnost. Jasně. Dokud je člověk zdravý a má slušné pracovní místo, to se mu to platí. Ale jakmile přijdou nemoci nebo nedejbože důchod, tak se na myčku smutně kouká a počítá děngy v peněžence, jestli mu kromě prášků pro údržbu svých potíží zůstanou také penízky na léčivé tablety pro myčku. Paráda.
Čtvrtým negativním aspektem je mimořádnost versus rodinná soudržnost. Jakmile takhle zvednete standard, očekává se, že jej za každou cenu udržíte. Při vzniklých potížích, jako je např. výpadek elektrické energie nebo vody, který je dlouhodobého charakteru, budete muset donutit svou rodinu, aby začala pracovat místo nefunkčních automatů. A řekněme si na rovinu, rodina, která na to není dlouhé roky vzniklá, si projde doslova a do písmene sociálním peklem.
Pátým negativním aspektem je tzv. mimóza, resp. sociální nedorozumění. Jakmile si zvyknete na nový životní styl s poloautomaty a automaty, jen obtížně budete hledat společnou řeč s někým, kdo takto nežije. Jeden z vás se bude muset přetvařovat a hádejte - vy to nebudete. Právě naopak, moderně vybavená domácnost je přece znakem úspěchu, lepšího životního stylu, tak proč se přizpůsobovat mentalitě někoho, kdo z vašeho pohledu není úspěšný?
Závěrem
Automatizace domácnosti je sice zajímavá věc, ale nic by se nemělo přehánět. Občas totiž dojde k bizarním situacím, kdy je automatizovaný člověk totálně závislý na dodavatelích, kteří se mu doslova a do písmene hrabou v jeho soukromí. V ložnici stepuje nějaký Boris, který šteluje stále vypadávající ynteligentní systém, co když zapnete světlo v kuchyni, tak se zhasne světlo na záchodě.
Blízké okolí domu je pod dohledem kamerového systému, do kterého nasísá slintající firma, která zajišťuje zcela automaticky vaši bezpečnost.
Váš kompletní harmonogram, kdy přijíždíte, odjíždíte, je monitorován v logu firmy, která poskytuje podporu vašim automatickým systémům.
Vybavit domácnost základními spotřebiči je jedna věc. Ovšem stát se na nich závislý a nebýt připraven na alternativy pro případ, "že by to nejelo", je věc druhá - a poměrně velice důležitá.
Zdroj:
názor autora
