V dnešní ekonomicky nestabilní době je obzvláště výhodné
mít v rámci rodiny finanční rezervu a starat se o finance s velkou péčí. Na prvním místě jsou samozřejmě vhodné kvalitní příjmy.
Pokud vám zaměstnavatel dost neplatí, je vhodné uvažovat o změně zaměstnavatele a nebo si najít další vedlejší příjem, kterým si dorovnáte příjmy na určitý standard.
Někteří lidé nízké příjmy řeší nadměrnou šetřivostí, což samozřejmě je určité řešení, ale dochází k tzv. pacifikaci vaší kupní síly a to se negativně projevuje jak na vaší životní úrovni, vašem rozvoji, tak na rozvoji celé společnosti. Jestliže si chudák s malým platem nemůže dovolit postavit dům, koupit auto a nebo jet na dovolenou, vždycky na to doplácí subjekty, kteří se prodejem těchto komodit živí.
Nízké příjmy svých občanů náš stát dle mého názoru kompenzuje
benevolencí vůči hypotékám a lichvě.
Znehodnocuje měnu a dopouští mizerné úroky na vkladech. Spolu s neustálým nárůstem cen a obecným znehodnocováním vkladů nutí většinu lidí, kteří chtějí bydlet a rozumně v tomto státě žít, aby si napůjčovali finanční prostředky.
Dnes již všichni víme, že občan s hypotékou se nemůže příliš projevovat, protestovat, demonstrovat. Jakákoli chyba, která bude znamenat výpadek v příjmech tohoto zadluženého občana, může znamenat finanční konec nejen zadluženého jednotlivce, ale celé jeho rodiny. Lze tedy říci, že občan s hypotékou nebo-li hypotekář, patří mezi poslušnější občany, kteří si ledacos nechají líbit a snesou i hrubší zacházení. Protože musí.
Ale vraťme se zpět k tématu. Optimální finanční rezerva by měla být tato:
-
12 měsíců čistého příjmu na jednoho produktivního občana, kterému hrozí výpadek příjmu. Pokud si vezmeme běžnou rodinu, muže a ženu, tak každý z nich by měl mít na VLASTNÍM účtě rezervu na 12 měsíců. To je základ pro řešení provozních problémů, ztráty zaměstnání a mimořádných výdajů.
- z dlouhodobého hlediska je nanejvýš vhodné začít
kumulovat kapitál pro důchod. Zdravotní stav se může rapidně zhoršit již po 50ti letech věku. Co na tom, že stát si o nás myslí, že jsme prakticky nesmrtelní. To si myslí rozhodně špatně. Málokdo bude schopen odejít do důchodu v 68 letech jako to hrozí mé generaci. Je třeba si uvědomit, že současné pracovní tempo a nároky jsou mnohem hektičtější než za minulého komunistického režimu, kdy se odcházelo do důchodu i před 60ti lety věku a některé ženy se ocitly v důchodové pohodlné síti již po padesátce. Na toto zapomeňme.
Kumulace kapitálu pro důchod by měla vypadat nějak takto: pozemky (švestkový sad, meruňkový sad..., pastviny), chov skotu, pronajímané byty, chaty, něco ve zlatě, něco ve stříbře, vzácné kovy, něco na účtě u stabilní banky v cizích měnách (např. ve švýcarských francích, čínských juanech, britské libře apod.), akcie nebo obligace, sběratelské předměty (známky, pohlednice, stavebnice, staré hračky, auto-veterán...), předměty s vysokou užitnou hodnotou (např. survival potřeby, vojenské věci, vysílačky, mobilní laboratoř, mechanické měřící přístroje, elektronické obtížně sehnatelné přístroje - třeba dozimetry...), podpisy slavných osobností, komiksy, obrazy... Fantazii se meze nekladou. Musí se jednat o udržitelnou hodnotu, kterou lze za určitých podmínek zpeněžit.
Manželský pár by měl mít oddělené bankovní účty. Účet s dlouhodobou úsporou se může nacházet
v zahraničí ve stabilní zemi. Pokud mám správné informace, dojde např. ve švýcarské bance k úspoře za bankovní poplatky, které jsou v naší zemi vysoké.
V případě dítěte je třeba tvořit finanční rezervu také na dítě. Průběžně mu šetřit tak, aby bylo možno z rezervy zafinancovat studia a případně začátek jeho pracovní kariéry (nákup auta, investice do podnikání apod.).
Taktika šetření
Ať už vyděláváme hodně nebo málo, je vhodné částečně nebo plně šetřit. Tj. neutrácet peníze za zbytečnosti. Kde šetřit?
-
lze si vařit vlastní obědy. Zde může být dosažena úspora i více jak 1000 Kč měsíčně a to zvláště u zaměstnanců ekonomicky úsporných antisociálních firem v extrémně chudých českých regionech, které neuznávají stravenky a příspěvek na stravování.
-
místo auta na krátké vzdálenosti chodit pěšky, používat kolo nebo jinou formu transportu bez nutnosti kupovat energii. Omezení najetých kilometrů autem se na peněžence rozhodně projeví.
-
omezit cigarety, alkohol, návykové látky. -
omezit nákup neužitečných věcí - porcelánové figurky, serepetičky...
-
nenechat se strhnout ke koupi předražených hodnot.
-
nezadlužovat se. U dluhu vždy přeplácíte.
-
nevyhazovat použitelné předměty, ale pokusit se je využít, repasovat nebo prodat.
-
vadné předměty opravovat ve vlastní režii a šetřit za komerční opravu.
- vyměnit neúsporné žárovky za úsporné, postupně
nahradit neúsporné spotřebiče za úsporné. Místo velké ledničky používat malou.
-
místo komerčních software upřednostňovat open-source software a poslat malý dar programátorům, aby vývoj nestagnoval. Mnohem více ušetříte.
-
méně cestujte do zahraničí a buďte ekonomicky aktivní zejména v okolí domova. Tím podpoříte růst vašeho regionu.
a tak dále, návrhy můžete napsat do diskuse pod článkem.Závěrem
Příliš bohatí lidé budou výše uvedenými informacemi opovrhovat. Oni šetřit přece nemusí. Příliš chudí lidé si budou naopak stýskat, že nemají šetřit z čeho. V obou případech je něco špatně. Finančně úspěšný člověk má dvojnásobnou motivaci šetřit, protože rozhodně je do čeho investovat. A finančně neúspěšný člověk by se měl nad sebou zamyslet a zkusit ten nepříznivý osud zvrátit. Bojovat s tím.
A my ostatní - obyčejní lidé - tvořme rezervy, protože bude hůř.
Zdroj:
názor autora
