Vznikla potřeba založení bankovního účtu. Důvody mohou být různé, může to být zrušení starého účtu a založení nového, například z důvodu nespokojenosti zákazníka s původní bankou. Tak trochu si pamatuji situaci s bankami versus zákazník v 90. letech. Jako nový zákazník, který chtěl založit účet, jsem vstoupil do České státní spořitelny, Investiční banky (v obou jsem zakládal účet) nebo prostě do nějaké banky a účet jsem IHNED založil za pomocí úřednice nebo úředníka. Jsou banky stále stejně operativní a vstřícné i v roce 2018?
Bohužel z důvodů množství náhubkových nařízení nemohu jmenovat dotyčné banky. Pro začátek jsem zkusil dvě a hodlám zkusit ještě další jednu či dvě. Zatím jsou mé pocity... řekněme mírně frustrující. Necítím zájem o občana, necítím zájem o jeho peněžní vklad. Cítím jediný zájem - prodávat produkty a tahat ze zákazníka prašulky, jako kdyby banka přestala pracovat s penězi formou úroků na vkladech a úvěrech, a začala prodávat rohlíky. A do pozice bankovních úředníků obsadila vyučené prodavače a prodavačky rohlíků.
První bankou, kterou jsem navštívil, je banka, která se primárně specializuje na podnikatele a velmi movité zákazníky, ale ve své nabídce má také levné účty pro běžné občany s konkrétními poplatkovými lákadly. Vstoupil jsem tedy do pobočky banky v běžném okresním městě a reagoval stejně, jako si pamatuji, že jsme zakládali účty zákazníkům v 90. letech. Přistoupil jsem k nejbližší volné přepážce, oslovil slečnu, a vyjádřil zájem si u jejich banky založit účet.
"Cože to chcete?" Slečna se zdála být překvapená.
Znovu jsem zopakoval, že bych si chtěl u jejich banky založit účet, rád bych se seznámil, jaké typy účtů mi mohou nabídnout, jaké mají podmínky, prostě jsem naznačil, že se rád nechám zlákat nabídkou a pak si vyberu. V 90. letech by to byl ideální zákazník, případ by se vyřešil rychle, každá schopná úřednice nebo úředník by toto vyřídil nato šup (pracoval jsem v bance 8 let, tak to vím).
Slečna, odhaduji tak kolem dvaceti let, se na mě podívala téměř s úžasem a pak mi sdělila toto:
"No, ale dneska nemá nikdo čas. Je nás tady málo. Musíte si sjednat schůzku předem."
Rozhlédl jsem se kolem sebe. Uviděl jsem nejméně 4 bankovní úředníky a tři zákazníky včetně sebe. Napadlo mě dokonce, že vzhledem k tomu, jak málo tam bylo zákazníků, by mi ten účet mohla založit i ta slečna. Dopadlo to tak, že mi slečna předala dvě vizitky, abych si mohl vybrat, jestli chci jako genderově vyváženého "poradce" muže či ženu a do ruky mi strčila letáky ohledně tří typů účtů pro nepodnikající občany, které jejich banka nabízí. To samozřejmě bude znamenat, že bych se musel do dané banky vydat kvůli založení účtu podruhé. Mno... pěkné marnění mým časem. A celé jsme to desetiminutové předání genderově vyvážených vizitek "vyřídili" ve stoje, což by např. pro šedesátiletého zákazníka mohlo být trochu obtížnější.
Protože to bylo kousek, přesunul jsem se do další, historicky lidovější banky, která patří k největším bankám na českém trhu. Očekával jsem po druhé odpolední hodině větší návštěvnost, ale hala byla téměř prázdná. Okamžitě na mě pokývla nejbližší úřednice, což mě příjemně překvapilo, a tak jsem si sednul (v předchozí bance jsem musel stát) ke stolku a sdělil své přání a zájem o založení účtu. Řeknu to asi tak. Překvapila mě informace, že když nebudu chtít platit kartou v obchodech (což nechci z bezpečnostních důvodů), tak budu platit více za vedení účtu. A to nemile.
Následovala výzva k předložení občanky, aniž bych dosud založit účet chtěl. A co mě dále překvapilo, byl dotaz, kolik mi na účet bude chodit měsíčně peněz, jestli to bude alespoň víc než 7000 Kč. Tak to mě téměř urazilo.
Dále jsme se pobavili na téma internetové bankovnictví, kde jsem se ptal na certifikát s klíčem prostřednictvím přenosného média a nikoli na stažení klíče přes https, kdy se klíč poprvé stáhne a je odchytitelný. Kupodivu při této diskusi úřednice dost vylítla z kůže, zdála se podrážděná a začala mě, IT specialistu, který pracoval a pracuje s asymetrickými šiframi, umí si vygenerovat vlastní certifikát, poučovat, že plácám nesmysly, protože prý komunikace bez certifikátu instalovaného z přenosného média nemůže být chráněná a tudíž nemůže být šifrovaná (asi nezná https :-)). Na závěr mě vyloženě nasraně poučila, že certifikát na přenosném médiu stojí nemalé peníze, což mě v podstatě mělo urazit, ale nemohl jsem se urazit na někoho, kdo je evidentně ztrhnutý prací a ztratil schopnost komunikovat zdvořile a uznat, že se v něčem mýlí. Technickou neznalost jsem schopen akceptovat, ale nikoli dost neurvalé chování.
Mile jsem se rozloučil s tím, že ještě popřemýšlím, a musím konstatovat, že v daném dni jsem si svou banku nevybral. Možná příště. A to připíšu do tohoto článku.
A pokračování je zde...Zdroj:
názor a zkušenosti autora
https://cs.wikipedia.org/wiki/Asymetrick%C3%A1_kryptografie
