Leckterý zapoudřený vědátor se domnívá, že ta správná zóna života se nachází zrovna tam, kde je naše planeta. Tak nějak blízko hvězdy, ale ne moc blízko, s dostatečně hustou atmosférou, ale ne moc, a rozumnou gravitací. A s kyslíkem, pochopitelně.
A tak si značí jakési zelené pásy kolem hvězd, kde hledá ty "správné" planety. Tomu se skutečně říká "zapouzdřelost", protože jen zapouzdřený jedinec může vynášet nějaká dogmata, unáhlené soudy, MYŠLENKOVÉ UZÁVĚRY, a tak se vlastně ničím neliší od středověkých křiklounů "že je země placatá" a "že slunce obíhá kolem země". Kdokoli nesouhlasí se superinteligentními křiklouny, musí být po zásluze upálen, pardon, v současné době POUZE vyhozen na dlažbu, ať vyzdechá někde pod mostem a hlavně ať dá pokoj a neotravuje.
Pokud se zamyslíme, tak například z pohledu gravitace situace není tak tragická. Na Venuši by 75 kg člověk vážil cca 68 kg. Na Saturnu cca 80 kg. Na Uranu 66 kg. Na Neptunu 84 kg. Na Jupiteru by měl trochu problém, protože hmotnost by vyskočila na nějakých 180 kg. To už se nedá, i když někteří jedinci (a možná i z oblasti vědy) mezi námi tělesně prokazují, že lze zvládnout i víc...
Takže nějaká gravitace nemusí být tím hlavním limitem. Co se týká tepla, tak na uvedených planetách kromě Venuše by člověk opravdu zmrznul. Ale ani tady to nemusí být problém, pokud planeta disponuje tzv. vnitřním teplem. A to, že planety mohou umět generovat vnitřní teplo, bezpečně víme. Příčinou může být tektonická, vulkanická činnost, ale také samotné jádro planety a jeho chování. Akorát takovou planetu nemáme v rozumné blízkosti, abychom byli schopni zaškatulkovat toto poznání do našich kalkulací o tom, kde se život může vyskytovat. Ale nic nevylučuje ani na planetách studenějších, že na nich nejsou "laloky" (rozsáhlé jeskynní systémy např.), kde je teplota přijatelná.
A dalším faktorem je samotná atmosféra. Příliš hustá, příliš tlustá atmosféra vytváří vysoký tlak, který člověk neustojí. Tíha vzduchového sloupce může být poměrně zásadním problémem, což by si vychutnal návštěvník Venuše, kde je tlak (míní se na pevném povrchu) 92x větší než na Zemi.
Ale nic nevylučuje to, že může hypoteticky existovat i 10x větší planeta ("kamenná"), než je Země s menší hustotou. Planeta, která generuje vnitřní teplo, a její atmosféra je dostatečně tenká, aby neutlačovala případné živé bytosti na povrchu žijící.
Taková planeta se prakticky obejde bez životadárné hvězdy, ale zbývá poslední věc.
Budiž světlo.
Poslední problém je se světlem. Jestliže mají mít bytosti kompatibilní oči jako my, potřebují určité spektrum elektromagnetického záření.
Ale tohle není až zas takový problém. Zdrojem světla mohou být procesy, které vycházejí ze samotné planety versus její měsíce (jako např. Jupiter versus Io). Polární záře může být zdrojem osvětlení po celé planetě. Odraz atmosféry vykoná svoje, a planeta nejenže své bytosti zahřeje, ale díky svým měsícům jim také posvítí na jejich životní cestu.
Při uvažování existence takových planet lze roztáhnout zónu života prakticky na jakoukoli vzdálenou oblast sluneční soustavy.
Takže vědátoři - pátrejte dál, ale prosím - sundejte si klapky z očí, ať se konečně definitivně vyvalíme ze středověku.
Zdroj:
názor autora
