Proč máme pozorovat noční oblohu?

Obyčejní i neobyčejní lidé – naši předci – pozorovali noční oblohu od pradávna. Byli nejen v úzkém sepětí s přírodou, ale také s naším bezprostředním vesmírným okolím. Dobře věděli, že zkáza nebo blahobyt mohou přijít jak z naší matičky Země, tak i z vesmíru. Za tímto účelem si zbudovali nejrůznější kamenné observatoře, aby poznali, kdy skončí zima a začne období tepla, kdy přijde období dešťů, kdy bude zatmění slunce nebo měsíce. Pro vývoj naší civilizace je klíčový také okolní vesmírný prostor a oni si to uvědomovali.

S nástupem moderní doby jsme se obklopili přístroji a uzavřeli mezi stěny našich pevných domů. Nahoru se prakticky nedíváme, protože není důvod. Proč taky? Oblohu přece hlídají hvězdáři se svými dalekohledy a také družice. Navíc osvětlení ve městech mnohdy nedovoluje pozorování, protože není nic pořádně vidět kromě Slunce a Měsíce. Rezignovali jsme na jakési pozorování a prioritou v našich životech jsou pro nás hlavně peníze, bydlení a dostatek jídla. Ponížili jsme své životní potřeby na tyto základní hodnoty, a když se můžeme někdy v zimě nebo v létě přesunout jinam a konat tam sportovní aktivity, plesáme blahem.

Je toto smysl naší existence? Neměli bychom se starat o něco víc?

Spoléhat se na druhé lidi a přístroje je cestou do pekel. Napadají mě desítky nejrůznějších situací, kdy se budeme stále spoléhat a přitom nás někdo nechá ve šlamastice a my si to svou laxností odskáčeme. Nepozorovat oblohu, neznat oblohu, znamená, že se stáváme něčím méně uvědomělejším, než byli naši předkové. Navíc se stáváme jakýmisi cizinci na planetě Zemi. K jakým případům může dojít? Oficiální místa by teoreticky mohla zatajit srážku s kosmickým objektem – planetkou, kometou nebo nějakým šutrem. Oproti tomu množství amatérských hvězdářů by mohlo tento objekt objevit a před srážkou lidi varovat. Chci tím říct, že je vždy dobré mít nějakou pojistku proti systému, který může selhat. Tady mě napadá třeba i taková věc, že by se mohly propojit dalekohledy přes internet a sledovat jeden a tentýž objekt z více zdrojů a data porovnávat. Kdo ví, kdyby se takhle propojily tisíce dalekohledů, jestli by nebyly zajímavé výsledky??? Vždycky budou dvě skupiny – skupina profesionálních placených astronomů (dá se říci systémových žoldáků? , ale nechci urážet) a samozřejmě druhá skupina nadšenců, lidí, kteří sledují oblohu pro vlastní potěšení, nezištně, ale zároveň fungují jako druhá linie, která může objevovat nové věci, a vyvolávat varování před problémy z vesmíru, jež bude nucena placená skupina vědců prověřit drahými přístroji.

Myslím si, že pozorování noční oblohy není vyhrazeno zdaleka jen oficiálním hvězdárnám a vědcům, ale především a také obyčejným lidem.

Právě dnes jsem četl článek o tom, jak vědci přišli na to, že alkoholici žijí déle než nealkoholici. Před rokem vyšel zaručený vědecký článek o opačné studii. Tyto informace mě varují před kompetencí oficiálních vědců a také všichni víme, JAK se nabírají lidé do státních institucí a mnohdy i na studia.

Proč přenechat právo pozorovat oblohu jen těm PROMINENTNĚ VYVOLENÝM ? 

Proč brát svůj kastovní úděl jako definitivní?