Asi 30 let (od 80. let 20. století) se vede poměrně vzrušená debata o tom, zda není náš sluneční systém DVOJHVĚZDNÝ. Šokující, již ani ne. Zatímco v 80. letech přesných údajů o tělesech sluneční soustavy bylo pomálu, nyní víme o tělesech nacházejících se za dráhou Pluta, která mají značně protáhlou eliptickou dráhu. Protáhlá eliptická dráha nemůže být dlouhodobě stabilní dráhou za předpokladu, že na tuto dráhu působí jen jedno gravitační ohnisko.
Můžeme si udělat jednoduchý příklad. Trychtýř s menším úhlem a do něj kulička, kterou cvrnkneme tak, aby její dráha byla elipsoidní. Pokud sklon k vyustění trychtýře bude na všech stranách symetrický, elipsa časem přejde v kruh. Myslím si, že elipsa s působením jediného gravitačního ohniska nebude stabilní a bude docházet k deformaci této elipsy směrem ke kruhu. Zajímavější otázka však je, jak vůbec může vzniknout eliptická dráha.
Příčiny mohou být různé, ale vždy se jedná o působení minimálně dvou sil. Dvou gravitačních ohnisek. Může se jednat o gravitační ohniska uvnitř elipsy, kdy těleso elipticky obíhá kolem dvou hmotných bodů, nebo jedno ohnisko může být uvnitř elipsy a to druhé působí zvenčí a nebo obě ohniska působí zvenčí a těleso "obíhá" mezi nimi. To si myslím, je nejméně stabilní dráha. Nelze vyloučit ani působení více symetricky umístěných gravitačních ohnisek, jejichž výsledkem je, že dráha daného objektu je eliptická. Také může dojít k případu, kdy máme jedno silné gravitační ohnisko a dva méně hmotné objekty na protilehlých eliptických drahách.
V případě naší sluneční soustavy máme několik známých, ale také neznámých. Víme, že dráhy vnitřních i vnějších planet nejsou dokonale kruhové (tudíž jsou eliptické). A víme, že dráhy planetek za Plutem jsou výrazně eliptické a to do různých úhlů od "základní roviny". Z toho lze vyvodit, že v minulosti muselo dojít k působení dalšího výrazného gravitačního ohniska (nebo více ohnisek), které rozhodilo dráhy vnitřních a vnějších planet a také způsobilo výrazné vychýlení planetek za Plutem. Otázkou samozřejmě je, zda tento vliv pominul a dráhy se postupně budou "zakulacovat" a nebo zda tento vliv trvá. Předpokládám, že vědátoři dráhy měří, takže jsou schopni říct, i když to neřeknou nám peonům, zda vliv druhého gravitačního ohniska přetrvává. Některé informace unikají (např. Španělsko) a odtamtud slyšíme, že vliv druhého gravitačního ohniska STÁLE TRVÁ.
Na to konto se od 80. let začaly objevovat různé zvěsti. Nemesis, Nibiru, Tyche. Hnědý trpaslík nebo velmi hmotná planeta. Červený trpaslík. Myslím si, že vysílat družice za dráhu Pluta, je poměrně nákladná záležitost. A proč vyslat něco někam jenom tak? Ne nadarmo se říká, že sondy Voyager a Pioneer nebyly vyslány jen tak bez účelu, ale právě proto, aby pátraly po druhém gravitačním ohnisku. A sonda New Horizons? No, dle mého názoru její mise Plutem ZDALEKA nekončí.
Měřit vliv dalšího gravitačního ohniska může být docela snadné. Jedná o změnu předpokládané rychlosti a odchylky ze směru. Pokud vědátoři sklidí ze sondy údaje o těchto změnách, budou vědět, že se něco hmotného nachází v oněch dálavách za Plutem. A opět jsem zachytil některé zprávy, které hovoří o tom, že tyto údaje prezentovaly již starší zmíněné sondy. V tom případě New Horizons letí tak zvaně na jistotu. Na Solar Plexus. A je otázkou, proč má sonda na své palubě vlajku spojených států a rozličné předměty jako "dary". Z teoretického hlediska je vysoce neefektivní, aby sonda, která poletí miliardy let nazdařbůh do vesmíru, měla na palubě zbytečnou zátěž. Ledaže... by se předpokládalo, že se "někdo" brzy (protože jinak by to nemělo pro člověka s jeho krátkým životem smysl) podívá...
Mno...
Někteří astronomové se domnívají, že tam opravdu ten hnědý trpaslík nebo jiný hmotný objekt, prostě je a my o něm víme pod označením G1.9.
Zdroje (snad ne lživé):
https://fr-fr.facebook.com/notes/michelle-lake/confirmed-binary-red-dwarf-star-g19/205063242868768/
http://survincity.com/2013/04/nemesis-is-in-the-solar-system-history-of-the-2/
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Oort_cloud_Sedna_orbit.jpg?&20191124194626&
https://plus.rozhlas.cz/vychylena-planeta-prekvapuje-astronomy-6658491
https://redice.tv/news/huge-new-planet-brown-dwarf-discovered-in-our-solar-system-tyche-echoes-of-planet-x-or-nibiru
http://www.viewzone.com/browndwarf.html
https://www.youtube.com/watch?v=Ev7YhmKv_80
https://1gr.cz/fotky/idnes/16/013/cl5/KUZ60bed0_Planet_nine.jpg?&20191124194626&
http://www.tikalon.com/blog/2016/Trans-Neptunian_objects.jpg?&20191124194626&
https://en.wikipedia.org/wiki/Nemesis_(hypothetical_star)
https://en.wikipedia.org/wiki/File:Oort_cloud_Sedna_orbit.svg
https://i1.wp.com/images.onwardstate.com/uploads/2014/04/Luhman_diagram_3-2014.jpg?&20191124194626&fit=730%2C461&ssl=1
http://poleshift.ning.com/profiles/blogs/draft-zetatalk-newsletter-as-of-june-9-2016
http://www.viewzone.com/browndwarf.html
http://web.gps.caltech.edu/~mbrown/dps.html
http://matrix-2012.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=74&Itemid=380&limitstart=10
https://kitabhenokh.files.wordpress.com/2016/10/planet-9-size1.jpg?&20191124194626&w=616
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=77&t=1254&start=30
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eliptick%C3%A1_dr%C3%A1ha/media/File:Orbit5.gif
http://myty.info/image/2003030001/devata_planeta.png?&20191124194626&
https://cs.wikipedia.org/wiki/New_Horizons
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bteln%C3%BD_rok
Zabrousíme-li do sumerských destiček (ze kterých se inspirovaly mýty později vzniklých národů na celém světě), tak podle Sitchinových překladů (ale také kniha Mýty staré Mezopotámie) mám pocit, že sumerští bohové nepocházejí "zdaleka". Pro cestu k nám absolvoval sesazený vládce Bohů cestu prázdnotou k malému Gagovi, což by mohl být Pluto. Následně k tepanému náramku, což by mohl být pás asteroidů. Kolem Lachmu - což je Mars, až k planetě Zemi.
Svět, na kterém tito bohové hypoteticky žijí, má méně světla, než náš. Modrá obloha byla pro bohy překvapením. Naopak, načervenalý Lachmu byl sympatičtější. Lze tedy odhadovat, že červená složka světla má na domovském světě bohů pravděpodobně převahu. A není tam tolik světla jako u nás, ale mnohem méně. Dny jsou velmi dlouhé, náš den je velmi krátký a rotace planety velmi rychlá. Solární záření kolem naší planety (uvnitř tepaného náramku) přímo smrtonosné a prostředí, plné asteroidů bylo vyhodnoceno jako vyloženě stabilně se rozvíjejícímu životu nepřející. Nevím, odkud berou vědci ty svoje smyšlenky o "pásu" života kolem aktivní proměnné hvězdy, ale budiž jim ty bludy přány. to je, jako kdybychom umísťovali mraveniště do blízkosti hořící vatry. Fajn představa, že? Asi tam dlouho nevydrží. Bude jim teplo, to ano, ale časem AŽ PŘÍLIŠ.
Můžeme vycházet pouze z domněnek. Domovský svět bohů může být na "superzemi", jak se říká. Tj. planeta až s 10x větší hmotností, než má naše Země. A ano vhodný dotaz. Co gravitace? Na vyšší oběžné dráze naší planety je gravitace na hodnotě 0,38 než gravitace na povrchu. Na vrcholu Mount Everest, jestli si správně vzpomínám, je gravitace o 0,03 % nižší než na úrovni moře. Jedná se tedy primárně o rozložení hmoty, alias hustotu. A protože my víme, že objekty za Plutem mají menší množství kovů a "hustších" materiálů, lze předpokládat, že domovská planeta bohů má menší hustotu a tudíž může být větší a celkově i těžší. Přesto je na povrchu gravitace velmi podobná, možná dokonce nižší. Teoreticky by se dalo usuzovat, že ta obrplaneta může být nějaký vyhaslý typ hvězdy s velmi hustou atmosférou, od které se odráží světlo z bohatých erupcí vulkánů na povrchu. A nebo se jedná o jeden z měsíců hnědého/červeného trpaslíka s tím, že na většině měsíců s atmosférou (které nebyly vystaveny takovému superbombardování jako náš Měsíc) jsou docela dobré podmínky pro život. Ve výsledku by se jednalo o minisolární systém, mnohem přívětivější pro život, než je ten náš. Představte si to, vládce bohů - císař, vládne nad pěti měsíci obíhajícími kolem hvězdného trpaslíka, přičemž velikost každého z těch měsíců je větší než naše planeta. To by bylo něco!
Pak se není co divit, že naše planeta je pro bohy (kromě zlata) zcela nezajímavá. Je to vlastně takový očistec až inferno. Periodické katastrofy, klima závislé na náladách slunce, které je proměnnou hvězdou a smrtonosné prostředí kolem naší planety vlivem záření. Ne nadarmo je psáno, že oblast za kamenným náramkem je zakázanou oblastí, nevhodnou pro expedice a výzkum. Ano, a v této oblasti žijeme. Paráda.
Cestovat z domova bohů k nám, by nemělo být tak časově náročné. O jakou vzdálenost se může jednat? Nějakých 100 - 2000 AU (astronomických jednotek). Jeden světelný rok má cca 63 000 astronomických jednotek (1 AU = vzdálenost Země od Slunce). Pluto je od nás vzdálené cca 37 astronomických jednotek. Cesta k nám raketami s konvenčním pohonem by byla na pár roků. A pokud bychom předpokládali lepší pohon, potom na pár měsíců, ne-li týdnů.
A vskutku, je to zajímavý pocit, když si představíme, že stále ještě nemůžeme zahodit vzhledem k chování objektů za Plutem představu, že se tam, v té relativní blízkosti nachází malý solární systém, přívětivější pro život, než je ten náš a nadto, dokonce obydlený inteligentními bytostmi, jejichž schopnosti jsou řádově vyšší než naše. To je krásná představa, ale zároveň vyvolává řadu otázek o bezpečnosti naší civilizace nejen z pohledu nestabilního prostředí, ve kterém musíme žít, ale také z pohledu blízkosti superiorní civilizace, o které toho zas tak moc nevíme.
Víme jen to, že už jednou nás chtěla bez lítosti zlikvidovat jako nepodárky.
Zdroj:
názor autora
