DAB = Digital Audio Broadcasting. Tak, jak se prosadila "digitální televize", začíná se prosazovat "digitální rozhlas", lidově řečeno "digirádio". Proč se Systém vydává touto cestou a postupně opouští klasické vysílání na krátkých vlnách, velmi krátkých vlnách, dlouhých a středních vlnách, jak jej znali naši rodiče i prarodiče? Odpověď je velmi jednoduchá:
KŠEFT. Je to ekonomicky výnosnější. Na jediné frekvenci lze v rámci tak zvaného MULTIPLEXU vysílat mnoho rozhlasových stanic. Ušetří se na energii a zároveň se maximalizuje zisk z provozu takového vysílání. Doba, kdy v éteru byly desítky rádiových stanic, je pryč, nyní mohou být k dispozici tisíce, ne-li deseti tisíce rozhlasových stanic, které zaplevelí posluchače nejen hudbou a povídáním, ale také přidanými informacemi, které se zobrazují na digitálním displeji. No, neberte to!
Oproti původním frekvencím velmi krátkých vln běžných pro rozhlasové přijímače 88 - 108 MHz je DAB provozován na frekvencích 174 - 240 MHz (3. pásmo) a 1452 - 1492 MHz (tak zvané pásmo L). Jak sami vidíte, už jen pojmenování pásem je pro posluchače matoucí, ale co víc - také rozhlasová adresa vysílající stanice je totálně "mišmaš" - 12D, 12C, říká vám to něco?
No, ono to říkat bude, když použijete překladovou tabulku. 12D = 229.072 MHz, 12C = 227.360MHz. Ale nebuďme troškaři, ono je to ještě veselejší:
3. pásmo:
frekvence DAB kanál
174,928 MHz 5A
199,360 MHz 8C
220,352 MHz 11C
176,640 MHz 5B
201,072 MHz 8D
222,064 MHz 11D
178,352 MHz 5C
202,928 MHz 9A
223,936 MHz 12A
180,064 MHz 5D
204,640 MHz 9B
224,096 MHz 12N
181,936 MHz 6A
206,352 MHz 9C
225,648 MHz 12B
183,648 MHz 6B
208,064 MHz 9D
227,360 MHz 12C
185,360 MHz 6C
209,936 MHz 10A
229,072 MHz 12D
187,072 MHz 6D
210,096 MHz 10N
230,784 MHz 13A
188,928 MHz 7A
211,648 MHz 10B
232,496 MHz 13B
190,640 MHz 7B
213,360 MHz 10C
234,208 MHz 13C
192,352 MHz 7C
215,072 MHz 10D
235,776 MHz 13D
194,064 MHz 7D
216,928 MHz 11A
237,488 MHz 13E
195,936 MHz 8A
217,088 MHz 11N
239,200 MHz 13F
197,648 MHz 8B
218,640 MHz 11B
L pásmo:
frekvence DAB kanál
1452,960 MHz LA
1466,656 MHz LI
1480,352 MHz LQ
1454,672 MHz LB
1468,368 MHz LJ
1482,064 MHz LR
1456,384 MHz LC
1470,080 MHz LK
1483,776 MHz LS
1458,096 MHz LD
1471,792 MHz LL
1485,448 MHz LT
1459,808 MHz LE
1473,504 MHz LM
1487,200 MHz LU
1461,520 MHz LF
1475,216 MHz LN
1488,912 MHz LV
1463,232 MHz LG
1476,928 MHz LO
1490,624 MHz LW
1464,944 MHz LH
1478,640 MHz LP
Paráda, co?
Další generace už vůbec nebudou vědět, co je to frekvence, dlouhá nebo krátká vlna. Ani, co je to megahertz. Prostě si naťukají 12D. Posloucháš radiožurnál na 12D? Dobré, jsi frajer.
A aby toho nebylo málo, ouřada nejprve vymyslel vysílání v DAB a potom v DAB+. Co to vlastně je? Rozdíl je ve formátu a v kapacitě stanic na jednu frekvenci. DAB používá formát MP2 (MPEG-2), což svou kvalitou "odporníky" neuspokojilo, a proto urychleně přistoupili k DAB+ se svým kompresním formátem MP4 (MPEG-4), který poskytuje vyšší kvalitu obsahu ve vysílaném digitálním signálu. Odtud vyplývá, že není DAB jako DAB ať už z pohledu podporovaných formátů, tak z pohledu podporovaných frekvencích. Zákazník má problém porovnat nabízené rádiové přijímače. Všechno je DAB.
Nemusím snad psát, že postupný přerod klasického analogového vysílání na digitální povede ke stejnému fenoménu jako u televizorů. Bude potřeba koupit NOVÝ rádiový přijímač = vyšší HáDéPé.
Ale budiž. Pokusil jsem se přizpůsobit a hledal jsem malý kapesní "survival" cestovní přijímač DAB, DAB+, který by uspokojil mé skromné potřeby. Musí být lehký, mít reproduktor i výstup na sluchátka, fungovat na tužkové baterie AA/AAA s dobrou výdrží. A také anténu.
Jako přijímač TECSUN PL-365.
Když jsem vyloučil přijímače s vestavěnými LI-ION bateriemi a různé šílenosti na kliku vážící přes kilogram, tak mi... nezbylo nic. Respektive se mi zalíbil model, který má reproduktor, je cestovní, ale má vestavěný akumulátor. A potom model, který nemá reproduktor (výstup je na sluchátka) a funguje na AA baterie.
No jo, ale to nejde. Moje nároky nebyly uspokojeny, Systéme.
Ono totiž přehrávání MPEG formátů vyžaduje nemalý procesorový výkon. A nemalý procesorový výkon znamená nemalou napájecí energii. To je trochu problém. Narozdíl od klasického analogového rádia je DAB rádio větší žrout energie a SAMOZŘEJMĚ - potřebuje opravdu velmi dobrou kvalitu signálu. Tady neexistuje "polotovar", že hlas nějak v šumu rozeznáte. Tady to buď jede - překlápí komprimovaný formát na zvuk a nebo... to nejede.
Intouši se sice pokusili aplikovat tzv. samoopravný kód, ale výsledky si můžete ověřit v praxi, jak to dobře funguje, když je slabý signál. Ono, ne nadarmo platí, že v jednoduchosti je síla. Na druhou stranu, když je něco SKVĚLE složité, můžete frajeřit na těch, co tu složitost nechápou, nebo ji pochopit nechtějí a chtějí zůstat u koz a slepic.
Použitá pásma - v čechystánu VKV a v Evropě UKV potom znamenají, že nemusíte očekávat daleký dosah vysílání. Vysílač DAB musí být pěkně blizoučko, max. desítky či jednotky stovek kilometrů. Čím je umístěn dál, tím je potřeba vyšší výkon. Jedná se o EXAKTNÍ přenos dat - a to vyžaduje co nejpřesnější příjem. Víte, jaké to je, když máte mp3 muziku ze souboru, který je poškozený. Někdy jej přehrávač odmítne přehrát celý, někdy přehraje jen fragmenty a je to tak příšerné, že leckdy ani nevíte, kdo to hraje a zpívá. Nepočítejte s tím, že by se digitální vysílání nějak odráželo od atmosféry, jako v případě krátkovlnného vysílání, a doputovalo třeba z Číny do Evropy. Houby. To vlastně znamená, že lidé budoucnosti mohou být paradoxně docela slušně izolováni. Na DAB rádiu zachytí jen vysílání svého CIVILIZAČNÍHO OKRUHU, ale nic vzdálenějšího. To je pěkná antiglobalizace, že? Už žádné sbírání "signálů" a lovení co nejvzdálenějších stanic. Ouřadové to pěkně ZABILI, teď zachytíte maximálně DAB vysílání z Prahe, když budete mít štěstí. A nebo to bude "pršet" z nějaké družice, která si bude viset pěkně nad našimi hlavami.
A přitom technologie původního rádiového vysílání byla opravdu jednoduchá a postavena na dlouhých přenosech - z kontinentu na kontinent - dlouhé vlny a nebo naopak pásmo krátkých vln. Na dlouhé vlny stačil jeden vysílač a byla pokrytá téměř půlka planety.
No, to je tedy budoucnost.
Zůstanu u klasických rádiových přijímačů, a ano, nejspíš se časem dočkám stavu, kdy budu na modulacích AM, FM na všech klasických pásmech zachytávat jen a pouze ŠUM. Možná mi jako dinosaurovi (důchodcům) vyhradí jeden kanál na "FM", což není FM, ale VKV s modulací FM. A já si budu rochnit, vzpomínat na staré časy a slzy mi budou ze starých vysychajících očí stékat na polštář, jak bylo v jedné písni.
V případě "disasteru", jak s tímto termínem pracují pracovníci Českého rozhlasu, jsem pochopil, že také některé vysílače DAB budou energeticky zálohovány pro případ výpadku elektrické energie. Což je asi dobře. Otázkou zůstává, jak dlouho bude fungovat DAB přijímač žrout energie koncovému uživateli. A jak dlouho vydrží fungovat vestavěný akumulátor (LI-ION), jehož životnost se zkracuje již od okamžiku vyrobení.
Kdybych to bral tak nějak "selsky", určitě bych neničil všechny možnosti analogového vysílání. DAB by mohlo být pro "fajnšmekry" hledající kvalitní poslech hudby nebo speciální datové přenosy. Ale rušit analogové stanice, které mohou šířit kulturu jedné země přes půl světa do dalších zemí i do blízkého vesmíru... To mi připadá unáhlené. Na druhou stranu - záleží, jak tu globalizaci pojmeme, že? Proč mít různé kultury, když můžeme mít jen jednu "shora nařízenou".
A to je pěkné.
Tak, Systéme, vzhůru do akce! Vše staré zničit a převorat to novým!
Zdroj:
autor
