O programování se zajímám přibližně 15 let. Začal jsem plichtěním jednoduchých kódu v jazyku QBasic. Je to intepretovaný jazyk, tedy překládaný za běhu. Už si ani nepamatuji, v čem to psal a jak se prográmky spouštěly. Nedostal jsem se moc daleko. Dnes je tento jazyk pravděpodobně pouhou historií. Potom se můj zájem přesunul na weby. HTML, Visual Basic Script, Java, Javascript, až k PHP. Dlouho jsem se v oblasti webů hledal, až jsem si nakonec oblíbil kombinaci XHTML, CSS, Javascript (JQuery), PHP, MySQL. Touto kombinací si umím zpracovat většinu vlastních nápadů. Završil jsem to vytvořením vlastního webového systému NÁDBĚLA WEB, na kterém běží i tento magazín.
Na otázku, který programovací jazyk je nejlepší a nejvhodnější, je obtížná odpověď. Záleží, co je vaším cílem. A také záleží, jaké máte zkušenosti.
Svou cestu hledá každý programátor celý svůj život. Tedy, pokud se učí a zdokonaluje. Některé jazyky opustí, k jiným se vrací. Zkusím vám vysvětlím vlastní hledisko toho, jaký jazyk by mohl být vhodný, je to však subjektivní názor a tak to také berte.
HTML, XHTML
Bere se jako samozřejmost, že programátor umí tyto intepretované značkové jazyky, které slouží převážně pro tvorbu webů. Napsal jsem, že by měla být samozřejmost tyto značkové jazyky znát, protože se s nimi pracuje také v dalších jazycích. Se značkovými jazyky úzce spolupracuje PHP, Javascript, ale dokonce je můžete využívat také v Javě! Znalost značek HTML a XHTML vám velmi usnadní život.
Problémem značkových jazyků je určitá skupina lidí, která vytváří "standardy" a další skupina lidí, kteří vytváří "prohlížeče". Nějak se mezi sebou nedokáží domluvit, asi nemluví stejným jazykem. A tak programátor - kodér naráží na různé intepretace dezintepretace těchto značek. Jednu dobu se weby v mnoha částech musely striktně ošetřovat na jednotlivé verze prohlížečů. Dnes je situace o něco veselejší.
Standardizátoři HTML a XHTML se snaží být velmi důležití, a proto vymýšlejí nové a nové pytloviny a změny, vzniklo např. XHTML a jsou i další "standardy". Pokud vytvoříte web podle učebnice z roku 2000, rozhodně už nebude podle současných "moderních" standardů :-).
CSS
K tomu si samozřejmě musíte přibrat CSS = kaskádové styly, kterými ošetřujete vzhled prvků vytvořených v HTML a XHTML. A zase - CSS se prolínají s dalšími jazyky. Znalost kaskádových stylů je tedy vysoce užitečná.
Visual Basic Script
Někdy kolem roku 2004 jsem si koupil dvě knihy, které se zabývaly právě VBS, nebo-li Visual Basic Scriptem. Dnes si pamatuji jediné sousloví - magické
"option explicit". Ve VBS jsem zkoušel dělat všechno - weby, samostatně se tvářící projekty, hry, různé doplňky k webům, než se stala jedna hrozná věc. Internet Explorer šel do ... (doplňte si sami) a konkurenční prohlížeče na VBS házely - víte co.... bobek.
A tak v dnešní době můžete VBS uplatnit např. v Excelu, ale na web... no, moc se mi to nezdá. Naštěstí jsem VBS opustil někdy v roce 2005, takže se mi oči otevřely brzy. Jazyk to byl sympatický, srozumitelný, ale dostal jsem se na jeho limity a to i z hlediska výkonnosti.
Javascript
VBS mě dokonale poučilo a já sáhnul po knize o Javascriptu. A ten mi dokonale sedl. Udělal jsem v něm několik her a od té doby tento jazyk používám při tvorbě webů. Vynikající je knihovna JQuery, která značně zjednodušuje život webaři.
Java
Spolu s knihami o VBS jsem si koupil také jednu knihu o Javě. V tom samém roce, někdy v r. 2004. Začal jsem do sebe bušit Javu, dostal jsem se až k 3D grafickým projektů, vypadalo to slibně, HODNĚ SLIBNĚ. Nicméně... Zase to zhaslo. Javu pro změnu přestal tehdy novou verzí nativně podporovat Internet Explorer. Přece nebudu dělat něco, co neuvidí 60 % návštěvníků webu? Zkoušel jsem v Javě dělat samostatné aplikace, ale tehdy jsem neměl k dispozici kvalitní vývojové prostředí, nešlo to dost dobře. Pracoval jsem buď v poznámkovém bloku nebo v něčem hodně podobném. Debugování takového kódu, pokud byl rozsáhlý, a on většinou byl, bylo nad mé síly.
PHP
PHP (Hypertext Preprocessor) byla nutnost. Snažil jsem se tento jazyk učit průběžně od roku 2002. Ale dlouho marně. Moc jsem mu nepřicházel na chuť. Instalace PHP do počítače byla tehdy pro začátečníka velice problematická. Nakonec se mi to podařilo a na PHP jsem vytvořil první web. Super. Od té doby používám PHP na weby až dodnes, takže mi tento jazyk vydržel a co víc, přešel jsem k objektovému programování a propojení s MySQL (databáze).
PHPčku vytýkám jednu důležitou věc. I jeho tvůrci jsou VELMI DŮLEŽITÍ a dělají neustálé změny. Kdysi dávno bezpečnostním balíčkem zakázali hromadu funkcí, i funkci "copy". To bylo bolesti pro mnoho webařů! Nedávno zakázali některé typy značek ohraničující kód. A víte, co se stalo s tím kódem??? Zobrazil se na webové stránce, což je ta největší katastrofa, která se může stát webaři. Je to vlastně úplná zrada. Web, vytvořený přesně podle příručky před deseti lety, by dnes díky chytráckým developerům PHP, vyzradil všechna svá tajemství. Super...
Takže PHPčku vytýkám špatnou zpětnou kompatibilitu, kdy není kompatibilní samo se sebou. Dále určitou zmatečnost v koncepci vývoje tohoto jazyka. Ale... Nic lepšího jsem neobjevil. Takže pro mě - pro weby jedině PHP.
Flash
Flashe jsem se dotknul jen letmo. Něco jsem v něm vytvořil, bylo to jednoduché, ale prostředí k vývoji flash skriptů bylo jen v demoverzi. Kupovat si plnou verzi za desítky tisíc, se mi opravdu nechtělo. A proto jsem tento jazyk zavrhl. Flash poměrně dost vytěžuje zdroje počítače (procesor), ale je oblíbený kvůli pěkným grafickým efektů.
Snad úplně nejvíc je využívaný pro tvorbu internetové reklamy a on-line webových her. Naučit se Flash je tedy značně atraktivní i z hlediska dobrého zaměstnání.
C++
S C++ jsem rozsáhle laškoval. Vyvojové prostředí, myslím, že se jmenovalo Dev-C++ mě však krutě zklamalo. Ve své době jsem nenašel vhodné vývojové prostředí, a proto jsem C++ opustil. Pracovat v něčem, co neustále padá (pracoval jsem na Windowsech), to mě nelákalo. Jazyk je to velmi mocný, ale práce s ním byla taková pomalejší. Na mnoho věcí musí programátor myslet, než se pustí do pořádné tvoby. Je to jazyk hojně používaný pro tvorbu linuxových aplikací.
Delphi
K Delphi jsem se dostal po haluzi přes jednoho kolegu. Zkusil jsem si s tímto jazykem pracovat. Jeho syntaxe je zvláštní (begin...then..end) a působí dost archaicky. Programy jsou však malé a velmi rychlé. Kvalitní plnohodnotné vývojové prostředí je za penízky. Vytvořil jsem několik aplikací, ale nakonec jsem tento jazyk opustil. Dělám v něm pouze skripty, ale už se nepouštím do aplikací. Je to uznávaný jazyk, rozšířený jazyk, ale myslím si, že v dnešní době již pomalu překonávaný jazyky jinými. Práce s Delphi je pomalá, programátor musí myslet na uvolňování paměti a spoustu jiných věcí. Nicméně, tvorba je rychlejší než třeba v C++.
C Sharp
Je to jazyk od Microsoftu. A je opravdu dobrý. Vývojové prostředí Visual Basic je SKVĚLÉ. Výborně se v něm pracuje, práce jde pěkně od ruky. Má to jen jeden háček... Aplikace vytvořené v tomto jazyce nejspíš nebudou fungovat v Linuxu. Jsou vyloženě určené pro systémy Windows. Je to ryze objektový jazyk a velice oblíbený. Používá se také k tvorbě webových aplikací a webových stránek. Nevýhoda je, že plnohodnotné vývojové prostředí stojí opět peníze. Tento jazyk programátora hodně hýčká a snaží se mu zlehčovat život. Velmi těžce se od tohoto jazyka utíká k jinému... V tomto jazyce tvořím až dodnes, ale už ne aplikace pro soukromou potřebu.
Java - opět
A jsme tam, kde jsem chtěl být. Zpátky u Javy. Za posledních deset let Java udělala ohromný pokrok. Můj návrat k ní byl nejspíš logický, přesto byl pro mě překvapivý. Jednoduše jsem hledal něco, v čem bych mohl tvořit aplikaci jak pro Windows, tak pro Linux. A našel. Práce s Javou není úplně snadná. Aplikace se tvoří pomaleji. Je to možná dokonce ještě o něco pomalejší než v Delphi. Ale rozhodně rychlejší než v C++ :-). Javu jsem si zamiloval, otázka je, na jak dlouho. Je to komplikovaná láska. Vývojové prostředí je různé a v určitých ohledech zvláštní. Na druhou stranu, z Javy se lze krásně přesunout k mobilům. A to je super. Zatím se zdá, že moje druhé sblížení s Javou bude trvalejšího charakteru, práce mi jde od ruky :-).
Tak. Na začátku celé anabáze jsem si bláhově myslel, že si prostě vyberu jeden jazyk a u toho zůstanu. Jenomže... úplně univerzální programovací jazyk neexistuje. Snad se k tomuto pojetí přibližuje Java. Ale ani ta není dokonalá. Pokud si můžu dovolit vytvořit si osobní žebříčky priorit "aplikačních" jazyků, z mého pohledu by to vypadalo asi takto:
Rychlost programování:C Sharp
Delphi
Java
C++
Univerzálnost aplikacíJava
C++
Delphi
C Sharp
Složitost jazyka od nejméně složitéhoC Sharp
Java
Delphi
C++
Oblíbenost jazyka ve firmách (individuální zkušenost nebo názory z okolí)C Sharp, Delphi
Java
C++
Ještě bych se mohl zmínit o mnoha jiných jazycích, ale ty už dost dobře neznám. Jazyk C se například používá k programování na surovější úrovni ve vztahu k hardware a malé zátěži na paměť.
Zajímavá statistika je na www.sitepoint.com za rok 2015 (http://www.sitepoint.com/whats-best-programming-language-learn-2015/):
Z hlediska projektů na GitHub:
1. JavaScript
2. Java
3. Python
4. CSS
5. PHP
6. Ruby
7. C++
8. C
9. Shell
10. C Sharp
Aktivita v diskusních fórech
1. JavaScript
2. Java
3. PHP
4. Python
5. C Sharp
6. C++
7. Ruby
8. CSS
9. C
10. Objective-C
Celkově aktivita na internetu, projekty apod.
1. Java (all)
2. JavaScript
3. PHP
4. Python
5. C / C++
6. C Sharp
7. Objective-C
8. Ruby
9. Visual Basic
Zdroj:
názor autora
http://www.sitepoint.com/whats-best-programming-language-learn-2015/
https://cs.wikipedia.org/wiki/QBasic
https://cs.wikipedia.org/wiki/PHP
https://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kask%C3%A1dov%C3%A9_styly
https://cs.wikipedia.org/wiki/C_Sharp
