Několik let jsem si říkal, Hérodotos, Hérodotos, toho jen tak někdo nepřekoná. Na Hérodotových Dějinách mě zaujala jedna věc, jak málo se věnoval Trojské válce. Vždyť Trojská válka byla událostí srovnatelnou s válkou světovou, ostatně tehdy ji za světovou válku považovali. Hérodotos psal své dílo v období řecko-perských válek, takže důvod, proč se Trojské války dotýkal jen okrajově, musel být tehdy zřejmý.
Byly to důvody dva. První z nich byl ten, že Trojská válka (samozřejmě správně ideologicky pojatá) byla v tehdejší době velmi dobře PÍSEMNĚ zdokumentovaná. Byl to základ výuky mladých Řeků. Proč tedy psát o něčem, co každý zná? A druhým důvodem bylo to, že při podrobnější analýze příčin Trojské války můžeme lehce dojít k názoru, že řecko-perské války mají kořeny právě v této válce a v událostem, které Trojské válce předcházely.
To ostatně zmiňuje také samotný Hérodot, cituji:
"Až do těch časů šlo jenom o vzájemné únosy, od té doby však Řekové se velice provinili, neboť začali s válečnými výpravami do Asie ještě dříve než Asiaté do Evropy."
ZDROJ: Hérodotos: Dějiny (Academia, r. 2004)
O Trojské válce i jejích příčinách pojednávají dva důležité spisy. Jedná se o spis "Zápisky o válce trójské", jehož autorem je Diktys Krétský. Dále je to spis "Pád Tróje", jehož autorem je Darés Fryžský.
Tyto dva spisy byly ve starověku a středověku považovány za AUTENTICKÉ. Teprve Novověk oba spisy prohlásil za "novější", "románové", "přehánějící", "falešné". Máme prý raději věřit Homérovi, s těmi jeho "bohy" a Paridovými jablky.
No, proč ne, že? Každý chce něčemu věřit, ale já říkám rovnou - zapomeňte na Homéra. To je "umělec" a "umělec" si vždycky obraz trochu přetvoří podle sebe.
Zápisky o válce trójské a Pád Tróje jsou spisy, které psali PŘÍMÍ ÚČASTNÍCI války a to z obou stran. Svědectví se tak vhodně doplňují, tvoří ucelený rámec a tak trochu mi připomínají čínskou Knihu Historika. A obě verze se liší jen v nepodstatných maličkostech - u kriminalisty by svědectví byla přijata jako PRAVDIVÁ a v SOULADU.
Jaká je vlastně historie těchto spisů?
Darés z Frygie byl Héfaistův kněz v Tróji. Sám zažil válku i poslední dny města a líčí události nikoli "jakoby" z trójského hlediska, ale OPRAVDOVĚ z trójského hlediska, kdy straní Tróji a chválí trojské hrdiny. Zůstal s Anténorem, který byl zrádcem Tróji, a bylo mu Řeky povoleno zůstat.
První otázka, která mě napadla, byla, proč se jmenuje Darés "Fryžský"? Protože FRÝGIE. Tak se totiž jmenovala říše, jejíž hlavní město se označovalo jako TRÓJA! A ukazuje se, že Frýgie byla tehdejším hegemonem v Asii, které byly podřízeny ostatní okolní země a navíc měla velmi pevné spojenecké smlouvy se vzdálenými "mocnostmi" tehdejší doby. Na pomoc Frýgii přišly armády z těchto zemí: Zeleia, Kolofón, Kikonsko, Thrákie, Maiónie, Askanie, Paflagonie, Aithiopie, Adrástie, Halizonsko.
Království Zeleia, Kolofón, Maiónie, Paflagónie se nacházely na sever od Frýgie (dnešní Turecko).
Thrákie, nejspíš i Kikonsko zahrnovaly oblast dnešního Bulharska.
U Adrástie, Halizonska a Maiónie není jasné, kde se nacházely.
Co se týká Aithopie, jsou dvě verze. První - že se jednalo o v podstatě "Persii", druhá verze, že se jednalo o říši na severu sousedící s Egyptem. Tedy zeměpisně docela daleko a na africkém kontinentu.
Samotná Trója (Frýgie) se nejspíš táhla i do jižních oblastní Malé Asie a ovládala také přilehlé ostrovy. Jednalo se tedy o tehdejší regionální asijskou mocnost srovnatelnou s pozdější Persií.
---
Co se týkalo řeckých kmenů, tak ani jejich síla nebyla malá. Na jejich straně byla království:
Mykény, Sparta, Athény, Euboie, Salamíny, Argos, Orchomen, Boiótie, Fókida, Élida, Aitólie, Dúlichie, Echínadské ostrovy, Kréta, Ithaka, Magnésie, Rhodos, Symé, Fylaka, Methóna, Ormenia, Perrhaibia, Kóu, Krapathu, Théby (Bojótie v Řecku), Akarnánie, Kolofón, Kykladské ostrovy a další.
Řekové dali dohromady více jak 1000 lodí, některé zdroje píší o 1200 lodích.
Ve více jak deset let trvající válce zemřelo na straně Řeků více jak 800 000 vojáků, na straně Trojanů více jak 270 000 vojáků a nejspíš také civilistů. (uvádí Darés Fryžský)
Jednalo se tedy o MEGA válku a žádné malé půtky a tyto boje nejspíš zachvátily velkou část tehdejšího východního Středomoří a podle mého názoru včetně okolních zemí jako je např. Egypt. Odtud mohou pocházet "útoky mořských národů", protože vliv této deset let trvající války byl nesmírně devastující a výboje Řeků, ale nejspíš i spřátelených armád Trojanů zasahovaly do okolních zemí, o kterých byla mínka, že podporují jednu nebo druhou stranu, aby protivníka oslabily. Pokud tedy tuto válku nazveme světovou, nebudeme daleko od pravdy a dobře to vyskytuje tehdejší stav, kdy válka zachvátila celý tehdejší (byť nekompletní) svět, tak jak byl spolu politicky provázán.
---
Ale k čemu směřuji. Oba spisy, které zmiňuji, jsou nesmírně podrobné a velice konkrétní. Zatímco řecká strana uvádí, že příčinou je únos královny Heleny Alexandrosem (Paris), tak Trojané uvádí, že skutečnou příčinou jsou dlouhodobé pirátské útoky Řeků na obce v Malé Asii s tím, že explicitně zmiňují krádež POZLACENÉHO rouna a únos princezny z Kolchidy Iásonem. Řekové se tedy v podstatě zachovali jako nejmenované státy ve 20. i 21. století. Záminka se vždycky najde. Tj. protože Trója nechtěla podpořit jejich výpravu za krádeží pozlaceného rouna a princezny, považovali to ZA URÁŽKU a následkem toho Hérakles sebral vojsko a vypálil Tróju, zavraždil krále Laomedona a unesl jeho dceru Hésionu a dal ji do otroctví.
Samozřejmě, Řekové si vymysleli jinou "legendu", a to, že Hésionu chtěl Laomedon obětovat mořské obludě, Hérakles obludu hrdinně zabil, a protože mu Laomedon nedal slíbenou odměnu, zabil Laomedona a jeho děti kromě Priama.
No... myslím si, že Priamos by mohl leccos osvětlit, kdyby mohl mluvit...
Podle Darése se totiž Priamos nacházel jinde, a proto ušel řáděni Héraklovy pirátské armády. Po návratu našel Tróju zničenou, vypálenou. Znovu ji vystavěl, vybudoval ještě mocnější hradby a poslal vyslance do Řecka, kteří žádali, aby byla princezna Hésiona propuštěna z otroctví.
Řekové se vyslancům vysmáli. Rádci nabádali Priama k vyhlášení války Řecku. Ten zkusil ještě poslat Alexandrose (Parida), který - a to už víme všichni od bájivého Homéra, unesl Helenu, manželku Meneláa. Nejspíš si řekl, že když Řekové mohou plenit a unášet ženy, proč ne on.Skutečností bylo, že se Helena do Alexandrose zamilovala, v Tróji požádala o azyl, nechtěla se vrátit. Protože Trojané ctili právo azylu, Helenu odmítli vydat zpátky do Řecka. Navíc upozorňovali na dlouhodobé křivdy páchané Řeky na fryžském lidu.
Řekové se tedy začali chystat na válku. Jak válka skončila?
Aeneás (zakladatel Říma) zradil Tróju a vydal ji Řekům. Spolu s Anchísem, což byl mimo jiné jeho fotr, upekli dohodu s Řeky a Priamovi odpřísáhli, že uzavřeli dohodu. Ten myslel, že o míru, ale ve skutečnosti o tom, jak bude Trója zničena Řeky a oni dostanou svůj podíl.
Měli nemoc, kterou moc dobře známe. BYLI ZKORUMPOVÁNI.
Přesto se v Aeneásovi hnulo svědomí a ukryl princenzu Polyxénu, kterou chtěli Řekové zavraždit a pohřbít v Achillově hrobce. Řekové však Polyxénu našli v domě Aeneásově a vyhrožovali i jemu smrtí. Z toho důvodu se Aeneás nalodil na královské trojské lodě v počtu dvaceti dvou, a s ním více jak tisíc jeho příbuzných, známých, kamarádů a kumpánů a odpluli do Itálie, kde - a to už víme - založili Řím.
A - ironií osudu - právě Řím si nakonec Řeky podmanil a učinil z nich národ mnohem menší, než byli předtím.
A jak to dopadlo s Polyxenou? Která byla, jak uvádí pisatel, "hodná, mírná, laskavá, obětavá, krásná, jemná, neposkvrněná"?
Jak Řekové slíbili, tak udělali, odkráglovali ji a pohodili v Achillově hrobce. Paráda.
Pohádky je konec a zazvonil zvonec.
Knihu doporučuji všem, protože znovu už STO PROCENTNĚ nevyjde.
Homérští hrdinové ve vzpomínkách věků, nakl. Svoboda r. 1977, překlad notorická režimní jediná správná systémová skeptička Eva Kamínková. Ale přes ty její kecy na úvod i v závěru - DÍKY ZA TENTO POČIN!
Zdroj:
autor
