Kniha, kterou jsem přečetl, byla vydána v 1. vydání v roce 1966 nakladatelstvím Mladá Fronta Praha. K dnešku má tedy nějakých 53 let. I přes stáří knihy je to kniha, která svým obsahem přesahuje věky. Pojednává totiž o starobylé civilizaci Sumerů. Nevím, jak moc se od daného roku posunuly překlady sumerských destiček, zatím, co mám za různé zdroje v češtině, jsem "převratnější" informace neobjevil. Základní příběhy a údaje, které jsou v knize zmíněny, tedy moc dobře znám, ale neznám nic navíc. I tak je to velmi úchvatné a překvapující. Autor psal knihu z pozice "komunisty", tj. kniha obsahuje pasáže, v níž objevené poznatky autor škatulkuje do marxistické ideologie. Ale to není překvapení, protože všichni víme, že vědec, aby mohl bádat a psát, musí být poplatný době, ve které funguje. A to se týká nejen vědců, ale i učitelů a dalších "státních" povolání, a samozřejmě se to týká nejen komunismu, ale i současného režimu s radikální ideologií neustálé nutnosti ekonomicky a populačně "růst" na úkor všech ostatních potřeb.
Kniha obsahuje několik míst, v níž autor překvapivě uvádí, že některé zjištěné poznatky o Sumerech vybočují ze zažitého rámce plynulého rozvoje lidské civilizace směrem ke světlým komunistickým zítřkům (dnes kapitalistickým). Je překvapen, že kultura Sumerů byla HNED na začátku vysoce rozvinutá. Je překvapen, že HNED na začátku existoval STÁT. Je překvapen, že se sumerské písmo vyvíjelo od SLOŽITÉHO k JEDNODUCHÉMU. Je překvapen, nakolik se v umění snoubila technika s "duší" umělce. A to je ostatně podobné jako v "umění" egyptském, které Christopher Dunn (
Ztracené technologie stavitelů pyramid) označuje za dokonalá TECHNICKÁ díla vytvořená KOSMICKOU přesností, tj. přesností, která se dnes používá na výrobu vesmírných technologií.
Autor tehdy (dnes si to možná nikdo netroufne) zmiňuje, že například biblické informace o potopě se prakticky shodují s příběhem, který je přeložen ze sumerských, asyrských a babylonských destiček. Akorát místo trojího vypuštění holubice se vypustila holubice, vlaštovka a havran. A co je zajímavé... v destičce je uvedeno, že příběh o potopě byl sepsán v podání od tehdy přeživšího hlavního lidského protagonisty alias Ziusudry nebo také Utnapištima a v bibli tedy zcela logicky muže jménem Noe. Přičemž v destičkách je zmíněno, že člověk Ziusudra získal od bohů nesmrtelný život, po němž také toužil polobůh Gilgameš.
Zamarovský uvádí, kolik úsilí stálo objevit sumerskou civilizaci, a přeložit klínové písmo. Jsem rád, že explicitně zmiňuje, že
původní zikkuraty se stavěly jednopatrové, teprve později začali lidé přistavovat další patra a nakonec přidávali chrám na vrcholku. Spodní patro mělo barvu ŠEDOU. Prostřední patro mělo barvu ČERVENOU. A horní patro mělo barvu MODROU. A jako obvykle - motiv pro budování zikkuratů z milionů cihel byl prý velmi prostý. Sumerové do nížiny přišli z hor. Stýskalo se jim po kopcích a tak si kopce začali stavět z cihel. TO PROSTĚ NEVYMYSLÍŠ! :-))) Opravdu mě to rozesmálo. Teď už víme, proč lidé stavěli "kopce" po celém světě. Chtěli lyžovat :-)))).
Kniha obsahuje množství černobílých reprodukcí sumerských památek. Když si odmyslíme ideologickou slupku a vyfabulované pavědecké (nebo naopak jasně vědecké!) konstrukty poplatné době, tak se jedná o perfektní dílo, které se čte jedním dechem od začátku až do konce a kdy čtenář chtě nechtě musí přemýšlet o tom, jestli se náhodou vědci, kteří nám autoritativně (ano, protože je to součástí povinné výuky na školách) vnucují představy o době kamenné, bronzové a železné, jestli se náhodou nezbláznili.
A možná by stálo za to dodat, že zatímco zlaté předměty přetrvají věky, protože zlato je mimořádně odolné proti oxidaci, tak co nám zbude ze železa. Co asi zbyde ze železného hrnce po 6000 letech. I ta keramika se dochová v LEPŠÍM stavu než práškovém. A možná i tohle je vysvětlení, proč "kamenná", "bronzová" a "železná". Prostě ta železná doba ještě není tak stará, abychom nenacházeli železné předměty. Až bude HODNĚ stará, promění se v dobu kamennou. Co asi najdou po této civilizaci? Kdyby naráz zanikla a začalo se hledat po 6000 letech? Když píšeme na papír? Na cédéčka? Na flashky? Troufám si říct, že i přes terabyty dat, které máme "digitalizované" teď v tomto okamžiku, se najde řádově menší informační hodnota než po Sumerech.
Zdroj:
názor a zkušenosti autora
