Poslední dobou jsem prostudoval značné množství materiálu od amatérských badatelů až po profesionální výzkumníky. Zatímco dřív jsem vnímal krásu egyptských pyramid, časem jsem byl nucen vnímat i něco jiného. Preciznost, matematiku a astronomii, nezvyklé technické projevy, které se neshodovaly s tím, co historici popisují o době bronzové a kamenné.
Autor na žulových materiálech naměřil velice přesnou rovinu, tak přesnou, že s takovou přesností se dnes vyrábí roviny pro kosmické projekty. A ptá se, proč by starověcí Egypťané potřebovali vyrábět desky a pravé úhly o takové přesnosti. Byli to snad puntičkáři? Hnidopiši? Jakým způsobem tu rovinu měřili? Autor si musel vzít laserový měřák, aby byl schopen naměřit odchylku.
Řada výzkumníků se domnívá, že starověká Egyptská civilizace od faraona Ména počínaje, již přišla k hotovému. Jednoduše, v Egyptě v tehdejší době byly postavené největší pyramidy a chrámy. Před pyramidami se nacházela značně opotřebená sfinga se lví hlavou. Úžaslí migranti se obdivovali této architektuře jako božské, stejně, jako indiáni v Jižní Americe obdivovali zbytky Tiauhanaka či Puma Punku.
Od té doby nastala epocha, kdy se renovovaly pozůstatky boží přítomnosti, chrámy se opravovaly, sfinga dostala novou tvář. Je prokázáno, že nejstarší části významných staveb jsou tvořeny zejména v základech nejdokonaleji opracovanými megalitickými kvádry. Nad nimi se vrší méně dokonalejší kvádry. Poslední a nejnovější vrstva je nejméně dokonalá. Nedovedu si představit, že bychom stavěli dům, základy, které nikdo nevidí, postavili z kvádrů o kosmické přesnosti, a na ně nalepili nepřesné a rozpadající se cihly.
Nesmysl.
U mnoha velice starých precizních staveb v Egyptě je zvláštní to, že přízemí těchto staveb se nachází pod povrchem. Tento fakt by sám o sobě měl svědčit o mimořádném stáří takové stavby.
Nejen v Egyptě, ale také v Jižní Americe a zemích středního východu je patrná architektura, kdy starodávní stavitelé vůbec nepoužívali maltu, ale přímo opracovávali obrovské kameny na potřebný a velice přesný tvar. Tyto obrovské kameny kladli na sebe a vznikla tím ultrapevná a ultraodolná stavba. Do mezery mezi takto naskládanými kameny nelze vložit ani žiletku, taková je to přesnost!
Vyvrtané přesně pravidelné díry v žule a čediči, vnitřní rohy s přesnými pravými úhly, stopy po práci s bruskou. Co k tomu říct?
I tak stará architektonická díla nám mohou dost prozradit. Pokud si představíme, že lidstvo jednoho dne (jakože se to pravděpodobně nestane) vyšle výpravu na vzdálenou a klimatem příznivou planetu, z čeho bude stavět základnu? Z kovových dílů? Kde je výprava vezme a co koroze? Z nafukovacích modulů? Z cihel? :-)))
Řekneme to takto. Motivace k vybudování základny na klimaticky příznivé vzdálené planetě má pouze DVA základní faktory, které spolu souvisejí - NA JAK DLOUHO a ZA JAKÝM ÚČELEM. Když staví v dnešní době člověk nějakou stavbu, s jakou vlastně uvažuje životností, aniž by se stavba musela zásadně opravovat? No, já vám to povím:
- veřejné budovy masivního provedení mají uvažovanou životnost 200 - 400 let.
- obytné budovy 70 - 300 let podle kvality provedení.
- hospodářské budovy 50 - 150 let.
Běžné budovy, zděné, železobetonové, ocelové by měly vydržet 100 let.
Zděná garáž by měla vydržet 80 let.
Rekreační chata 80 let.
Hřbitovní stavba 100 - 150 let.
A teď pozor - domy postavené před r. 1930 mají uvažovanou životnost 130 - 150 let.
Domy stavené po roce 1950 mají uvažovanou životnost 100 let.
Co si z těchto čísel můžeme vyvodit???
Každý brouk, mravenec, včela, i člověk, si staví svá obydlí tak, aby jim vydržela po dobu jejich života. Stavby, které mají sloužit pro více generací, jak lze vidět, se projektují maximálně na 400 let. A teď položím zásadní otázku. Jak dlouho asi žijí bytosti, které staví z žuly a čediče, a jejichž budovy mají zcela zjevnou životnost TISÍCE AŽ DESETI TISÍCE LET???
Můžeme si to říct na rovinu. ŽÁDNÝ SMRTELNÍK NEBUDE STAVĚT PŘÍBYTKY S KOSMICKOU PŘESNOSTÍ A ŽIVOTNOSTÍ TISÍCE LET. Nemá to přece zapotřebí! Jeho život je krátký, maximálně 100 a 20 let. Víc ne!
A od tohoto čísla 120 se odvozuje životnost minulých a současných ryze lidských staveb. Pouze civilizace s mimořádně dlouhým průměrným životem a mimořádnými technickými prostředky bude projektovat a budovat příbytky s životností tisíce let. NAŠE CIVILIZACE MEZI TAKOVÉ CIVILIZACE NEPATŘÍ. Z toho si lze vyvodit, že veškeré prastaré budovy nebyly vybudovány člověkem. A pokud byly vybudovány člověkem, stalo se tak na příkaz a za pomocí technologií člověku nadřazené bytosti, kterou člověk vzýval jako své božstvo.
Toto je jediný možný závěr, který si lze na základě dostupných faktů učinit.
---
Nedávno jsem si pořídil několik fotek pěkně vypadající několik desítek let staré kašny, téměř sto let starého zdiva a několik desítek let starého základu plotu. Podívejte se:
Tato kašna vypadá pěkně, že?
Když se podíváme zblízka, vidíme kazy, odlomené části desek a nekvalitní spárování. Lidští řemeslníci nedokázali přirazit desky k sobě, museli je vyspárovat. Hrany desek jsou zjevně nepřesné už "z výroby". A to je poměrně moderní kašna...
zde se spára jednoznačně drolí (navíc má jinou šířku než předchozí spára), kašna bude potřebovat do několika let opravný zásah, jinak bude, když to řeknu expresioničtěji "v prdeli":
Některé z desek už praskly, budou potřebovat vyměnit:
Takhle se pracovalo s kameny před cca 80ti lety... Spáry jako prase je nutné vyplnit maltou. Mimochodem na dalším obrázku je letopočet nutné opravy, která proběhla v r. 2000. To je teda životnost....
Řekněme si to na rovinu, s kamenem naše současná civilizace neumí pracovat. Neví, jak na to, aby to drželo, aby to něco vydrželo. Jsme primitivní.
Základ plotku je sice kamenný. Ale opět spárovaný kvůli nepřesnostem v opracování kamene. A boční hrana kamenů není zarovnaná do absolutní roviny. Proč? Neumíme to.
Na základě výše uvedených poznatků si můžeme směle přiznat. Ano, pravěká a starověká architektura JE dokonalejší než dnešní "moderna". Stačí se podívat na pozůstatky Puma Punku, Tiahuanaca, egyptských chrámů a pyramid.
Zdroj:
názor a zkušenost autora
foto autora
Christopher Dunn: Ztracené technologie stavitelů pyramid
https://ocenovani-znojemsko.webnode.cz/news/zivotnost-staveb/
