Téma nejoblíbenější zábavné knihy lze rozebírat z mnoha úhlů. Záleží na věku čtenáře, na jeho mentální úrovni, inteligenci, vnímavosti, trpělivosti, slovní zásobě, představivosti... Někteří lidé si nečtou knihy vůbec a zábavné teprve ne. Takovým mohu doporučit ledasco, ale oni si nic z toho nepřečtou. Knihovny i knihkupectví mění skladbu knih, přizpůsobují se nové generaci a změně geopolitického vlivu. Dříve dominovaly knihy tuzemské a východní, nyní dominují knihy tuzemské a západní. Ovšem, vynikající autory najdeme jak doma, tak po celém světě bez ohledu na politickou situaci.
Následující text tedy berte jako doporučení na vynikající knihy z pohledu člověka narozeného v 70. letech 20. století. Možná je to i dobře, protože jsem po přečtení rozhodně více jak tisíce knih zachytil dobré autory i z východu, a možná takové, které dnes na pultech knihkupectví s novými knihami nenajdeme.
Samozřejmě hodně záleží na žánru. V nejmladším věku mě zajímaly lodě. Později jsem přešel k indiánům, pročetl také klasická díla tehdy doporučovaná platným režimem říznutá historickými romány a v podstatě skončil science fiction knihami. Nastala pomlka, po které jsem začal hltat fantasy knihy a také knihy, které nějakým způsobem zavedou čtenáře do před i poapokalyptických světů. Takže od tohoto se bude odvíjet doporučený výčet, který berte jako doporučení jednoho kdysi z mnoha a dnes již pravděpodobně z mála skalních čtenářů.
Douglas Adams: Stopařův průvodce po galaxii
Knihu jsem "odchytil" někdy uprostřed 90. let 20. století. Neskutečně zábavná. Nic jiného než skvělou zábavu od knihy nečekejte. Superhlody, hlášky, Vogoni, prezident galaxie, dálnice :-). Kniha je zábavná, ale zároveň kritická k současné lidské civilizaci. Kritizuje byrokracii, složitou administrativu, rozhodnutí "o nás bez nás" a nastavuje pozemským úředníkům zrcadlo, jak by se jim líbilo, kdyby někdo přiletěl zbourat Zemi kvůli výstavbě galaktické dálnice? Informace byla 100 let vyvěšena na Proximě Centauri, měli si to přečíst! Jak to myslíte, že jste tam nikdy nebyli? Neumíte si tam zaletět? --Cenzored-- zaostalá planeta, s tou se nebudeme párat!
Knihu jsem objevil zapadenou v knihovně v polovině 90. let. Její sláva začala v naší zemi stoupat o pár let později.
Twain Mark: Yankee z Connecticutu na dvore krála Artuša/Život na Mississippi
Knihu mám ve slovenštině, ve které je neskutečně zábavná. Kniha byla napsána v r. 1889. Hlavní hrdina se dostane do minulosti v r. 528 na dvůr krále Artuše. Podaří se mu získat místo dvorního čaroděje a stane se panem Šéfem. V minulosti úspěšně zavádí metody kapitalismu. Svou ochranku vyzbrojí kulomety, na brnění rytířů umísťuje reklamy a implementuje prvky moderní ekonomiky. Skončí to fiaskem, protože křesťanský i nekřesťanský svět se proti němu spojí, rytíři pod kulometnou palbou umírají po desetitisících, nicméně nakonec hlavního hrdinu poráží a on je Merlinem odeslán zpátky do budoucnosti. Kniha je naprosto výborná, obsahuje unikátní dialogy a ve své podstatě je kritikou jak feudalismu, tak kapitalismu, které humorně staví proti sobě. K této knize jsem se dostal dávno, snad na konci 80. let 20. století. Knihu jsem četl minimálně 3x.
Strugackij Arkadij a Boris: Pondělí začíná v sobotu
A je to tady. Sovětští autoři. Ale kniha se kupodivu prodává i dnes, takže zakázaná tedy rozhodně není. To je dobře. Neuvěřitelně zábavné dílo o programátorovi, který získá zaměstnání v čarodějném ústavu. Postupně zažívá dobrodružství v chaloupce u baby jagy, v ústavu samotném, a dostane se také na cestu do budoucnosti časostrojem. Tahle kniha je malý zázrak, protože je naprosto svým obsahem jedinečná a unikátní. Těžko popisovat myšlenkové konstrukty geniálních autorů, ale čtenář je například nucen se zamyslet nad tím, jaké by to bylo, kdyby existovala bytost žijící z budoucnosti do minulosti, tedy opačně proti standardnímu šípu času. A samozřejmě, nechybí zlatá rybka, čarodějné experimenty a zcela unikátní ruské prostředí. Kniha má i pokračování "Vlny ztišují vítr" o průzkumné cestě do domu, který má snad neomezeně pater a v jednom z nich vládne velká trojka s velkým kulatým razítkem. Co s ním orazítkuje, to platí!
Knihu jsem si přečetl v dětství někdy v 80. letech a potom ještě mnohokrát.
Jefremov Ivan: Hodina býka
Opět sovětský autor. Utopická společnost, ve které se lidé konečně stali těmi dobrými. Navázali kontakt s mimozemskými civilizacemi a cestují do vesmíru. Ve vesmírných dálavách objevili planetu Tormans (Utrpení), na které žijí bytosti s člověkem prakticky identické. S jediným rozdílem. Jejich společnost je značně mentálně i technicky zaostalá, asi tak na úrovni našeho 21. století. Jak se bude odvíjet kontakt mezi vyspělými pozemšťany a zaostalými Tormanťany, to se dozvíte během čtení knihy.
Kniha na mě udělala obrovský dojem. Jedna z příhod, na kterou si vzpomínám, byla, když pozemšťan Vir Norin, geniální matematik a velitel hvězdoletu, vstoupil do tormanťanské budky, aby si nechal automatem vyhodnotit své schopnosti a doporučit pracovní umístění. Stroj Vira Norina klasifikoval jako podprůměrného a doporučil mu jako práci řidiče autobusu. Nepřipomíná vám to práci naší společnosti s talentovanými lidmi? Zaškatulkovat a utopit? :-)
Lidé na planetě Tormans se rozdělovali na Kži a Dži. Jedna část lidí byla taková, která měla krátký život, ale mohla si života dosyta užít. To byli peoni - makači, dříči, dělníci. Druhá část lidí byla intelektuálně zaměřena. Mohli žít déle, asi tak dvojnásobně, ale byli vystavení posměchu peonů, urážkám a fádnímu životu. To byli administrativní pracovníci, vědci, lékaři apod.
Po přečtení knihy získá čtenář, ať už existuje v jakémkoli z dnešních či minulých režimů, pocit, že Tormans máme zde na naší planetě.
Velmi zajímavou věcí je, že autor popisuje dle současné moderní vědy na úvod knihy vesmír složený z viditelné a neviditelné (temné) hmoty a energie. Kniha vznikla v roce 1970 a poprvé přečtena někdy v r. 2008.
Howard Robert Ervin: Almuric
Chvíli jsem se zamýšlel, jestli doporučit knihu Hodina draka jako jedničku, ale ne, bude to Almuric. Knihu lze sehnat s ilustrací Káji Saudka, vyšla u nás v r. 1991. Autor knihu napsal v r. 1939. Je tedy pořádně stará. Její děj však nikdy nezestárne. Jedná se o fantasy žánr. Hlavní hrdina Cairn nadaný fyzickou silou a mrštností se dostane za pomoci teleportu jednoho geniálního vědce na cizí planetu. Na planetu Almuric. Tato planeta je tak jiná, jak si jen lze představit. S hrdinou zažijeme nesčetná dobrodružství, kdy si nejprve musí vybojovat respekt mezi obyvateli, aby mohl čelit obrovskému zlu, a zachránit svou lásku. Klasická superčtivá bomba a není se čemu divit, že Howard byl a je v USA a dnes prakticky po celém světě uctíván jako ikona fantasy žánru a tvůrce conanovského světa.
S knihou jsem se poprvé setkal až v dospělosti někdy kolem r. 2012.
Frank Herbert: Duna
Autor knihu napsal v r. 1965. Opět, jak jinak, naprosto geniální dílo o světě, který neznáme, a je pro nás naprosto záhadný. O světě, ve kterém panuje imperátor, na pouštní planetě se prohánějí červi, lidskou mysl ovládá Bene Gesserit, smysly šálí Tvaroví tanečníci, logiku ovládají mentati a skvělí bojovníci vévody Leta Atreida vedou válku proti proradným Harkonnenům. Kniha obsahuje mapu, slovník pojmů. Autor vytvořil vlastní svět a opravdu váhám, který z těch světů je lepší :-). Poprvé přečteno v r. 1992. Potom ještě asi 4x.
Tolkien: Pán prstenů
Po shlédnutí filmové trilogie jsem získal takový malý genderový odpor... Ani nevím k čemu, ale nakonec jsem si přečetl Hobita a tuto knižní trilogii ještě jednou a bylo vše v pořádku. Autor to tak rozhodně nemyslel. Nicméně. Knihu jsem objevil v knihovně někdy v polovině 90. let a pochopil jsem, že je to zcela unikátní příběh o moci Jednoho prstenu a touze Saurona si prsten znovu nasadit. Trilogii jsem četl minimálně třikrát, z toho jednou celou nahlas po večerech své dcerce. Z knihy jsem si vzal příměr o skřetí civilizaci a ano, rád tímto příměrem častuji civilizaci naši, protože dělá přesně to, co skřeti, které popisuje Tolkien. Pálí, smradí, ničí, kácí. Jen si nejsem jistý, jestli přežili nějací Stromovousové, aby nás postavili do latě. Zdá se, že v našem světě Sauron se Sarumanem získali navrch. A oko Palantýr nebo-li internetové spojení ovládá celý svět. Nikdy nevíte, kdo jiný se dívá.
Troska: Kapitán Nemo
Tohoto českého autora už ani nikdo dnes nezná, ale považuji jej za největšího českého velikána žánru science fiction. Volně navázal na dílo Julese Verna. Knihy psal za německé okupace ve 40. letech. Je to úžasná trilogie na kterou navazuje další trilogie a předchází Pistole míru. Vhodné čtivo pro menší děti. Ke knihám od Trosky jsem se dostal v 80. letech a jeho dílo jsem pročítal několikrát. A kdo ví, možná má o vesmírné elektřině, jako o síle překonávající gravitaci, pravdu... Kniha je unikátní také v tom, že vychází z českých reálií a povzbuzuje národního ducha tím, že hlavní hrdinové - Češi - vítězí jako zástupci říše kapitána Nema nad chamtivými mocnostmi, které chtějí válku a zisk.
Karel Čapek: Válka s mloky
Knihu jsem nikdy nečetl, pouze komiks. Pro mě je to jeden z nejlepších komiksů vůbec a pointa příběhu je nanejvýš zjevná. Považuji toto dílo na velkolepé s hlubokým smyslem i varováním do budoucna pro náš národ. Komiks jsem si přečetl snad někdy po roce 2000.
Sam J. Lundwall: Nic pro hrdiny
Sci-fi povídka, kterou určitě neznáte. Více jak 100 stran hustého textu A5 je plný neskutečné zábavy. Toto jsem četl někdy v 80. letech a od té doby mnohokrát.
"Pane bože!"
"Ano, tady jsem, co si přeješ?"
To je snad úplně poprvé, co autor doslova a do písmene zhmotnil boha jako superpočítačového mozka, který je schopen vytvořit cokoli kdekoli na své planetě. A přesně s takovým mozkem se potká voják Berhnard, pronásledovaný Robodruhem, "věrným" robotím kamarádem, který nebohému vojákovi předvádí smyslné reklamy na pivo a křupky, přičemž voják se plíží po zuby ozbrojen blátem, aby si nechal zajít chuť, protože nemá ani vindru. Robotí kamarád vojáka povzbuzuje bojovým rykem všude tam, kde by měl být potichu, protože jde o život. Kapitalismus v ryzí podobě ve vojenském prostředí, dalo by se říct. Vystřelíš na nepřítele? Netrefíš?
Každý náboj bude stržen ze žoldu, vojáku!
Aneb:
"Kdybych byl tvoje máma, zaškrtil bych tě hned, jakmile by ses narodil."
"Kdybys ty byl moje máma, byl bych ti za to vděčný."
"Ještě slovo a jdu na tebe. Pane bože, pomoz mi, ať..."
"Ticho!" Vřískl jim kanál za zády.
...
"Dobrotivý bože!" zasténal Bernhard.
"Vždycky budu s tebou, když mě budeš potřebovat, prohlásila díra ve zdi."
Frederic Pohl/C.M. Kornbluth: Obchodníci s vesmírem
Knihu jsem dostal jako dárek od svého otce nejspíš v roce 1987. Vynikající dílo amerických autorů popisuje kapitalistický svět, kde se kupčí nejen s naší planetou, ale také blízkým vesmírem. Lidé se identifikují podle čísla, čím méně cifer, tím významnější postavení. Globální korporace se v rámci honu za ziskem a ovládnutím trhu nezastaví před ničím, ani likvidací nepohodlných osob. Do potravin jsou záměrně přidávány návykové látky, které vytvářejí reakce na návykové látky v konkurenčních výrobcích. Hlavní hrdina, který má v nadnárodní společnosti vysoké postavení, se dostává do hledáčku konkurenční korporace, která je rozhodnutá jej odstranit ze scény. Autoři zajímavě popisují, jak jedna zdánlivě bezvýznamná firma ovládá dlouhou řadu navzájem navazujících firem.
Jerzy Broszkiewicz: Velké, větší, největší
Knihu jsem četl jako malý kluk někdy v 80. letech 20. století. Je to dílo polského autora určeno menším dětem, ale velice rád jsem z knihy předčítal dítěti jako dospělý. Kniha obsahuje tři příběhy, tři velká dobrodružství dvou malých dětí, přičemž třetí dobrodružství vede k setkání s mimozemšťany.
Alois Mikulka: Modrá hvězda
Knihovny tuto knihu vyřazují ze svého portfolia. Knihu nelze sehnat jako novou... Pouze v antikvariátě. Poprvé jsem ji četl snad někdy v roce 1984 a naposledy někde v roce 2016, kdy jsem ji předčítal své čtyřleté dcerce. Je to vynikající pohádkové vyprávění o malém klukovi a kocourovi, kteří v raketě přistanou na různých planetách a zažívají zajímavá dobrodružství. Jako malý kluk jsem toho četl hodně, ale na tuto knihu jsem nikdy nezapomněl. O kvalitě této knihy snad svědčí to, že dcerka naslouchala příběhu s velkým zaujetím a slyšel jsem, že i při předčítání ve školní družině udělala tato kniha vytvořená za "komunistické totality" na šestileté děti velký dojem.
Rob Swigart: Cesta časem
Totálně bláznivá kniha o Gilgamešovi, mikrovlnce a hlavním hrdinovi ze 20. století, který procestuje čas křížem krážem. Parádní legrace, ale také hlubší zamyšlení. Vlastně tato kniha mě přivedla k zájmu o starověký Sumer. Dílo mě natolik oslovilo, že jsem si ho sehnal do své sbírky. Poprvé jsem četl někdy po roce 1998.
René Fallet: Zelňačka
Jestli jste viděli stejnojmenný film s Louisem De Funésem, tak jste doma. Ano, je to Zelňačka od francouzského autora. Originální komediální příběh o jednom starochovi, mimozemšťanovi z Oxa a zelňačce. Ke knize jsem se dostal nedávno, někdy kolem roku 2012 a to teprve potom, co jsem úplně poprvé shlédl zmíněný film.
Isaac Asimov: Nadace, Nadace a Říše atd.
Spousta knih o nadaci a říši, četl jsem je pravděpodobně úplně všechny v období, kdy jsem byl nemocný. Vynikající dílo pojednává o dvou frakcích, každá má odlišný přístup, ale obě staví na geniálním matematikovi Harry Seldonovi. Lze říct, že přímý konkurent je snad pouze Duna a navazující knihy od Franka Herberta. Případně snad filmová Battlestar Galactica. Nevím, jestli někdy budu mít dost času přečíst tu spoustu knih podruhé, ale přál bych si, abych měl... Tuto sérii knih zatím nemám ve své sbírce.
Prohledat Nakupto.cz na tuto knihu.
R. E. Howard: Hodina Draka
Obecně zbožňuji všechna fantasy díla od tohoto autora. Howard mi otevřel novou dimenzi zábavy, ale i hlubokého zamyšlení nad minulostí lidské rasy a potenciálem člověka. Vnímavější čtenář se také může zamyslet nad tím, co je vlastně lidskou přirozeností, jestli přetechnizovaný svět a nebo spíše život v souladu s přírodními zákony.
Příběh knihy Hodina Draka nás zavádí k barbaru Conanovi, který je proklet čarodějem Xaltotunem, a musí bojovat proti ukrutnému zlu z dávné minulosti. Veliká škoda, že se tato kniha nezfilmovala přesně, jak byla napsána, ale byla v podstatě "vybrakována", aby vznikla následná díla s Arnoldem. Které jsou ovšemže vynikající, ale přesto mohlo být Howardovo dílo dodrženo, i kdyby to mělo znamenat více navazujících dílů.
Tobias Smollet: Roderick Random
Výpravný středověký román, ve své době možná tuctový, ale dnes řekněme, exotický, popisuje pozdně středověkou Anglii a dobrodružství Rodericka na moři i na souši. Poznáme tehdejší Londýn, útrapy i potěšení, ale zejména tehdejší dobovou atmosféru. Je zvláštní, nakolik je tehdejší svět odlišný od toho našeho.
Knihu, kterou jsem našel zaházenou starými krámy, jsem četl někdy kolem roku 1989 a stala se mým favoritem, co se tohoto žánru týče.
Robert Louis Stevenson: Únos/Katriona
Tato kniha je žánrově velmi blízká Rodericku Randomovi, ale posunuje čtenáře trochu dál, do Skotska. Útrapy jednoho zchudlého šlechtice, popis období "klidu" ve skotském úsilí za svobodou a samostatností. Stuartovci a Campbellovci dostávají pro čtenáře zcela nový význam :-).
Knihu jsem dostal jako dárek od rodičů, četl jsem ji také někdy v 80. letech a líbí se mi dodnes. Zvláště bravurně jsou vykresleny charaktery jednotlivých postav a v paměti mi utkvěl hrdý Alan, obratný to šermíř i dudák.
Aldous Huxley: Konec civilizace
A dostáváme se k intelektuálnímu "triu". Aldous tuto knihu napsal ve 30. letech 20.století. Je to vize budoucnosti lidstva, geneticky zušlechtěného, zdánlivě dokonalého, ve skutečnosti však zotročeného s mentalitou na úrovni dětí. Smyslné požitky vládnou společností, totalita je synonymem pro typ vlády, která se však považuje za osvícenou. V okamžiku, kdy se mezi takovými ovčími lidmi závislými na smyslných požitcích a s vymytými mozky objeví jedinec se selským rozumem a určitých "primitivních morálních zásad", tedy nesmyslných zábran, ukazuje kniha bizarnost takového společenstva a hrozbu vyplývající z dosavadního lidského vývoje, který spěje právě směrem vytvořit z lidí bezduché požitkářské ovce.
Tento knižní poklad jsem objevil v 90. letech v knihovně. Nakonec jsem si sehnal jeden výtisk do své sbírky.
Orwell: 1984
Velké množství lidí tuto knihu vzývá jako ikonu, ale kniha vlastně není ničím výjimečná. Pouze popisuje současné totalitní režimy a o něco zveličuje formu a moc, kterou takový režim má. Smysl knihy je ten, že nás varuje. Před tím, že totalitní režim se nemusí zastavit ve shromažďování a zneužívání informací o svých občanech na určité vývojové úrovni, ale právě naopak, jít v kontrole člověka dál, mnohem dál. Cenzurovat názory, instalovat kamery do televizorů, odposlech do vozidel, lokalizátor do mobilů, připravovat se na injektáž čipů pod kůži ovčana. Počkat... Ale to je přece popis reality!
Kurt Vonnegut jr.: Mechanické piano
Zakončení triády, jak já říkám posledním třem uvedeným knihám, které ve své mixáži perfektně vystihují současný civilizační vývoj. Chybí vlastní poslední kniha - o pádu, alias devývoji, ale i tu si uvedeme vzápětí.
Mechanické piano pojednává o automatizaci, robotizaci, pokročilé průmyslové revoluci, která zbavila množství lidi práce natolik, že jsou zbyteční. Většina lidí je v armádě, policii a mezi krumpáči a lopatami. Co na tom, že je někdo talentovaný matematik, když pro něj není práce.
Hlavní hrdinou je ředitel továrny. Má snad jen dva zaměstnance, zbytek jsou automaty. Kniha rozvíjí tento potenciál až k bodu, odkud není návratu. Obsahuje hluboké myšlenky a celkově předběhla dobu (byla psána v 50. letech 20. století) nejméně o sto let. Popisuje totiž jednu možnou tvář naší budoucnosti stejně, jako předchozí dvě zmíněné knihy.
Robert Merle: Malevil
Tohle je "bible" postapokalypticky smyšlejících lidí, kterých není málo. Kniha popisuje poměrně rychlý pád naší arogantní civilizace. V podstatě není ani tak důležité, jakou příčinou ten pád naší křehké civilizace nastal, jako to, co bude následovat po něm.
Knihu jsem poprvé přečetl v 90. letech, snad na vojně, udělala na mě hluboký dojem.
Autor je Francouz.
Stanislav Lem: Mír na Zemi
Lem toho napsal hodně, jako například Návrat z hvězd nebo K mrakům Magellanovým. Což jsou vynikající knihy, za které by se nemusel stydět ani Jefremov nebo Asimov. Nicméně, Mír na Zemi září jako perla mezi polodrahokamy. Kniha je výjimečná. A to jak popisem možných vojenských technologií (Telemat) a jejich umístěním (Měsíc), tak zábavnou charakteristikou hlavního hrdiny, který má rozdvojenou osobnost vlivem oddělení mozkových hemisfér nebo-li lobotomie, přičemž obě strany mozku si uchovaly vlastní aktivitu. Knihu jsem dostal dárkem jako malý kluk, ale nosím její fragmenty z ní v paměti celý stávající život.
Kir Bulyčov: Alenka...
Kiryll Bulyčov byl fenomenální sovětský spisovatel. Jeho knihy (Mimozemšťané v Guslaru apod.) jsou úžasné. Alenka z planety Země, Alenčiny narozeniny, Milion Alenčiných dobrodružství jsou skvosty vhodné pro malé i velké. Přečetl jsem dcerce všechny tyto tři knihy a bavila se nejen ona, ale i já. Úplně poprvé jsem tyto knihy (kromě prostřední, kterou jsem tehdy nesehnal) četl v hlubokém dětství.
Kniha popisuje utopickou budoucnost "hodného" lidstva a hlavní hrdinky Alenky, která se dostane na různá místa ve vesmíru, kde bojuje s piráty, nezbednými mimozemšťany a tak dále. Knihy jsou doplněny (komunistické vydání) parádními kresbami, které se nezapomenutelně vryjí do paměti čtenáře stejně jako příběh.
Robert A. Heinlein: Vládci loutek
Fenomenální kniha o invazi zákeřných mimozemských parazitů. Nejprve jsem viděl film, zjistil autora scénáře a potom sehnal knihu. Kniha je minimálně stejně dobrá ne-li o krapet lepší než film, ale vynikající je, že se filmové dílo téměř přesně drží knižní předlohy. Autor vykreslil možný scénář, kdy budou lidé infikováni parazity a lze říct, že je to scénář ještě pozitivní, protože parazity lze identifikovat, mají určitou velikost a poměrně stupidní kolektivní chování. Něco jiného by bylo, pokud by se jednalo o parazity na mikroskopické úrovni jako je například toxoplasma gondii....
Ke knize jsem se dostal kolem roku 2010.
Arkadij a Boris Strugackij: Město zaslíbených
Knihu jsem objevil v době, kdy jsem si myslel, že mě od těchto autorů nic nepřekvapí. Překvapilo. Dílo popisuje zvláštní město, kde je neustále den. Za městem je bezedná propast, co se hodí do propasti, za rok spadne z oblohy. A vůbec je tento svět nějaký zvláštní. Ve městě rozhodují kurátoři, kdo dostane jakou práci. Člověk dělá chvíli asanátora, potom policistu, novináře, starostu... Ve městě se objevují a mizejí domy i zvláštní tvorové. Lidé pocházejí z různých časových rovin. Hlavní hrdina chce zjistit, co je to za svět, ve kterém všichni žijí, a proto se vydá jako velitel početné výpravy na průzkum....
John Wyndham: Den Trifidů
Knihu jsem četl v období dospívání, doporučil mi ji otec. Lidstvo vyšlechtí speciální rostliny - Trifidy, ze kterých se získává vysoce kvalitní olej. Tyto rostliny jsou výborné kromě dvou vlastností - umí se přemísťovat a dokáží zranit či zabít živého tvora žahavými chapadly. Pokud by živí tvorové osleply, mohlo by se stát, že by se Trifidi ujaly vlády nad světem místo lidí.
A co čert nechtěl, na obloze se objevily divné zářivé věci a kdo se na ně podíval, oslepl. Přežili ožralci, kteří událost zaspali, vězni na samotkách, možná námořníci z ponorek a ... pacienti se zabandážovanýma očima jako je hlavní postava knihy William Masen, mimo jiné specialista právě na Trifidy.
Tato kniha a Šeříkový krystal od Mejerova patřily k nejoblíbenější četbě mého otce.
Robert A. Heinlein: Job
Vysoce zábavná kniha, která patří do stejného regálu jako Stopařův průvodce po galaxii či Cesta časem. Kniha originálním způsobem provádí hlavní postavu po stopách filozofií i náboženství skrze lidskou historii i speciální dimenze bytí a nebytí.
Časem mi dílo splynulo právě s Cestou časem, ale jakmile jsem tuto knihu znova dostal do ruky, tak jsem si vzpomněl. :-)
Poprvé jsem tuto knihu četl nejspíš v druhé polovině 90. let minulého století.
R. E. Howard: Conan barbar
A jsme zpět v klasickém fantasy. Série vysoce originálních a čtivých povídek, kterými autor uvedl Conana v život a dočkal se nesmrtelné slávy. Každá z povídek je tak úžasná... Jak svým pojetím, popisem dobových reálií, tak charakteristikou Conana jako neohroženého válečníka z dávných časů, kdy chlapi ještě byli chlapi a ženské ženskými.
Knihu jsem objevil poměrně pozdě, ale o to jsem byl radši, že mám takový poklad ke čtení, který ještě neznám. :-)
Conanovky
Na Howardovo dílo o barbaru Conanovi navázalo větší množství dalších autorů, z nichž bych chtěl doporučit zejména tyto knihy:
A.S.Pergill: CONAN a pán stříbrného netopýra (
Nakupto.cz)
John Maddox Roberts: Conan Neohrožený
Poul Anderson: Conan Rebel
A. S. Pergill, J. A. Poloni: Conan a nefritový amulet (
Nakupto.cz)
Robert Jordan, Conan Ničitel
Leonard Carpenter, Conan vládce Černé řeky
John Maddox Roberts: Conan vítězný
Závěrem
Každý člověk, pokud čte, tak čte různé knihy. A že jich něco vyšlo. Byla doba, kdy jsem zábavné knihy se smyšleným obsahem tak trochu zatracoval, ale nakonec jsem si uvědomil, že dítě i dospělý se potřebují odreagovat. Četba knihy nezahrnuje dvě hodiny času jako běžný film, ale minimálně deset a více hodin času, který je roztažený přes více dnů. To nutí lidský mozek o ději v knize přemýšlet, přebírat si určité vzory a občas také dojít k názoru, že to, co je zdánlivě vymyšlené, nemusí být nepravdivé, protože naše geny si předávají informace z pradávných časů a leckteré příběhy a popsaná dobrodružství mohou být vzdáleným nebo i bližším odrazem toho, co se mohlo odehrát v minulosti. Protože - ať už vymyslíme cokoli, vesmír je dost veliký na to, aby byla ohromná šance na to, že to vlastně výmysl není.
Zdroj:
názor a zkušenost autora
