Patřím ke generaci, která se ve svém počítači spokojila s jakýmikoli součástkami, které nějak fungovaly. Jak ubíhá čas, zjišťuji, že vývoj šel hodně dopředu a není potřeba strkat do počítače levné komponenty nebo si nechat vnutit nekvalitní sračky.
Můj první počítač obsahoval zdroj nevímjakéznačky. Pokaždé, když jsem zapnul počítač, docházal s úspěchem zarušit všechny televizory v domě tak, že po nich běhalo zrnění. Neuvěřitelný výkon.
Ve svém druhém počítači jsem obdržel zdroj značky SPARKLE/FORTRON FSP200-60GTW. Trochu hlučnější, ale zato držák, který funguje i dnes, po 13ti letech. V jednom zápřahu jsem na počítači s tímto zdrojem pracoval asi 5 let.
V mém předchozím zaměstnání mi zdroj značky "Euro...shit" s velkým rachotem vybuchnul těsně před obličejem, když jsem zkoumal, proč počítač nechce naběhnout. Byl to docela šok a tehdy jsem pochopil, že ne všechno může být vyrobeno na jedničku. Postupem času jsem se snažil měnit zdroje "Euro...shit" za značku Fortron.
Jako kritéria pro výběr zdroje bych viděl následující:
- požadovaný výkon zdroje. Je třeba si určit spotřebu počítače a od ní odvodit potřebný zdroj. Máte-li např. počítač, který má spotřebu 300 W, určitě nebudete kupovat zdroj o výkonu 200 W, ale budete počítat s minimálním výkonem 350 W nebo 400 W.
- značka. Projděte si zkušenosti uživatelů na diskusních fórech. V současné době (2013) jsou doporučovány zejména tyto značky: Seasonic, Corsair, Enermax a méně již zmíněný Fortron zejména v nižších cenových relacích.
- provedení zdroje. Zdroj může být modulární s odpojitelnými kabely, nebo zdroj nemodulární s kabely připojenými "napevno". Dále zdroj může podporovat 20 PIN main power kabel do základní desky, ale také nemusí. Toto zpravidla poznáte tak, že ve specifikaci je uvedeno 20/24 PIN. Pokud je uvedeno 20 a 24 PIN, měl by mít kabely dva, pokud je uvedeno jen 24 PIN, nepodporuje zdroj napájení desek starších standardů ATX. Obecně platí, že nový zdroj, který má vývod na 20 PINů by měl být schopen napájet jakoukoli starší bednu o standardu ATX 1.0 a vyšším. Naopak to neplatí, protože od určité verze standardu přibyl čtyřpinový konektor pro napájení procesoru. A toto staré zdroje většinou nemají.
- hlučnost. Toto je stěžejní parametr zejména pro domácí a pracovní počítače. Zdroje se vyrábí v pasivním nebo aktivním provedení. Pasivní zdroj nemá aktivní ventilátor a je tichý. To však neznamená, že se nebude přehřívat, nebo že se nebude přehřívat něco v bedně. Je potřeba vydimenzovat stroj tak, aby vzduch samočinně nebo za využití nějakého aktivního ventilátoru někde v bedně (třeba na procesoru) proudil přes pasivní zdroj ven z počítače.
- účinnost. Dnes se považuje za vynikající, pokud má zdroj větší účinnost jak 80 %. Čím vyšší účinnost, tím menší spotřeba a tím lepší výkon zdroje.
- regulace otáček. Některé zdroje jsou vybavené automatickým regulátorem otáček. Nejlepší je, pokud zdroj zastaví ventilátor např. při teplotě do 30 stupňů. U teploty do 20 stupňů nepočítejte s tím, že se v normální pokojové místnosti bude ventilátor často vypínat. Dražší zdroje si umí tedy regulovat otáčky ventilátoru podle teploty.
A na závěr přehled současných standardů ATX (standardy ATX)
ATX - 20pinový napájecí konektor (Pentium III, Athlon XP)
WTX - 24pinový napájecí konektor (Pentium II a III, Xeon a Athlon MP)
AMD GES - 24pinový napájecí konektor, 8pinový napájecí konektor (duální verze Athlonu)
ATX12V - 20pinový napájecí konektor, 4pinový napájecí konektor, 8pinový napájecí konektor (Pentium 4 a novější verze Athlon XP & Athlon 64)
EPS12V - 24pinový napájecí konektor, 8pinový napájecí konektor, optický 4pinový napájecí konektor (Xeon a Opteron) definovaný v SSI specifikaci
ATX12V 2.0 - 24pinový napájecí konektor, 4pinový napájecí konektor (Pentium 4, Core 2 Duo, a Athlon 64 s PCI Express)
ATX12V 2.2 - jeden 20/24pinový napájecí konektor, jeden ATX12V konektor a jeden EPS12V konektor.
Snad vám tedy tento článek pomohl si dobře vybrat, zkušenosti případně napište do diskuse dole.
