Podle jezuitského počítání panoval Žlutý císař v letech 2698 - 2599 př. n. l. V Egyptě byla tou dobou Stará říše, kdy v podstatě těsně po zesnutí Žlutého císaře v letech 2592 - 2566 př. n. l. nastoupil k vládě faraon Džoser. Před tímto obdobím stejně jako ve starověké Číně bylo v Egyptě období anarchie, což v obou krajinách vedlo k založení nových dynastií. K anarchiím nejspíš nedošlo náhodou, ale vlivem celoplanetární katastrofy nebo náhlé klimatické změny. Nové období, které vzniklo, jsem nazval Věkem hrdinů, je to bronzový věk lidstva, jak jej znají historici.
Vnuk Žlutého císaře rozšířil Čínu až k "severním temným mohylám". Co mohl starověký Číňan považovat za "mohylu", nevíme, ale nic malého to nebude. Bude to nejspíš ohromný kopec hlíny, možná pálené hlíny a možná se jedná o čínské pyramidy, hrobky dávných a snad i předpotopních králů.
Logicky si můžeme vyvodit, že pokud již tenkrát existovaly "temné mohyly" na severu, nejednalo se o zrod "říše", ale o její kontinuální pokračování. Kniha Historika uvádí, že před Žlutým císařem probíhalo několik generací nepokojů a anarchie. Několik generací, to nebude deset let, to bude rozhodně více přes sto let. Trochu přetáhneme a dejme tomu tři sta let. Máme 3000 př. n. l., kdy rod božského rolníka podle Knihy Historika ještě vládl pokojně a všichni byli spokojení.
Fajn, ale kdy začal rod božského rolníka vládnout Číně? Když se o rodu božského rolníka psalo ještě v roce 100 př. n. l., tak určitě nevládnul rok nebo dva. Určitě nevládnul jen sto let, když se přece jedná o rod. Navíc za vlády božského rolníka se Číňani naučili sít dva druhy prosa, pšenici, boby a rýži!!!
Když si odmyslíme, že se Číňani před rokem 2600 př. n. l. naučili sít pět plodin, které jsou užitečné pro celé lidstvo, ZA JAK DLOUHO je, pro bohy, stihli vyšlechtit do podoby, která se dodnes nezměnila???
Takže pokud bychom trvali na tom, že všechno zařídili lidé a ne bohové, tak vláda rodu božského rolníka musela trvat ne deset, sto, ale minimálně TISÍC LET! Ne-li několik tisíc let a musela být ve spojení se Sumerem, kde se také... sela pšenice. Asi to Číňani a Sumerové šlechtili v laboratořích společně :-).
Tím pádem si můžeme počátek čínské civilizace s přehledem a rezervou posunout do minulosti 3000 př. n. l. + 1-2tisíce let, tj. 4000 - 5000 př. n. l.!!!
A samozřejmě, vždyť tím největším vynálezem ta civilizace začala!!! Špičkově vyšlechtěnými zemědělskými plodinami, které naše současná skřetí (destruktivní) civilizace není schopna nejen radikálně/skokově vylepšit, ale ani znovu vytvořit z jiné trávy!
A pozor - pyramidy. V Číně jsou tady těch "mohyl" stovky. Každá je velká a mnohé z nich se rozlohou vyrovnají Cheopsově pyramidě! Kdy to stavěli??? Pokud bychom si řekli 100 pyramid, každá jeden císař, který vládnul, buďme škrti, 30 let, to máme krásných 3000 let! Takže to posouvá začátek čínské civilizace až do roku 6000 př. n. l., protože za anarchie se přece pyramidy nestavěly, kdo by to dělal, když se válčilo?
Návdavkem Kniha Historika označuje Číňany jako "černohlavce" (a tomu se diví i paní překladatelka čínského textu Olga Lomová, která zná sumerské texty). Protože to je skutečně náhodička... Staří Sumerové také píší o Sumerech jako o černohlavcích. Dále píší, že císař vládne, protože má nebeský mandát. Ale to je náhodička, to samé píší Sumerové. A dále píší, že vladař zastupuje "syna nebes", ale to je náhodička, to samé píší Sumerové, že jejich panovníci pouze zastupují "syny nebes".
Zdroj:
autor
S-ma Čchien: Kniha vrchních písařů/Kniha Historika
