Po dvou a půl letech pokračuji v seriálu TÝDEN NA TRAGICKÝCH ČESKOMORAVSKÝCH SILNICÍCH. Koukám, že uplynula docela dlouhá doba. Roušky, kovid, respirátory, děs, běs. Míň jsem jezdil, pak asi měsíc s Kovidem, z toho deset dní v nemocnici. Zajímavá zkušenost, o které napíši někdy jindy a někde jinde. Ale ty čechystánské silnice - to je seriál, který nekončí! Tak jedeme!
Na následujícím obrázku je něco poměrně obvyklého. Ano - správně, je to cyklista. Ale proč se rozhodl předjíždět překážku desítky metrů předem, lehce mávnul rukou, že jako jede, to netuším. Asi si připadá, že jede na motorce místo na kole. Vážně by mě zajímalo, kdo by byl vinen, kdybych ho vzal bokem, když je v kolizním kurzu. No jasně - řidič automobilu, protože ten musí přece předvídat a odpovídá za všechno i za toho cyklistu!
Musím říct, že jsem se lehce orosil, když jsem toho cyklistu míjel. Napřed jsem laškoval myšlenkou, že teda přibrzdím na 20 km/hodinu, nechám ho, ať si vjede do protisměru a dokončí objezd. Ale pak se ve mě vzepřel smysl pro logiku a říkal jsem si, vždyť přece ze selského rozumu - jedu rychleji, proč bych měl kudla čichat k cyklistově zadnici a čekat, až si dokončí ten svůj ďábelský manévr???
Na následujícím obrázku vidíme běžce. Ne, není to sportovec ani lupič, i když tak vypadá. Je to dělník. Bohů žel obec dělá šílené rekonstrukce a vyšlo to tak, že cesta je zúžená a vede tam jediná díra pro auta i chodce. No, věřili byste tomu? A jak jsou lidi zvyklí na ten bordel, raději běží, aby je něco nepřejelo... To je naprosto šílené!
A další obrázek s cestářem. To mi MÁLEM UPADNUL VOLANT! Ten chlap normálně dělal steping na značení, aby lépe drželo. To byste museli vidět v reálu, jak tam tancoval! Akorát to mělo jedinou vadu. Kolem provoz jak blázen a borec kolem sebe žádný kužel, nic! Auta jezdila těsně kolem a on skákal po značení! Asi cestář! Ty bláho!
Tohle asi nemá rád nikdo. Cyklouš se proplétá mimo přechod VE TMĚ mezi auty. Na to nemám slov... Nemá čas dojít si k přechodu, spěchá, a je docela nenápadný, žádné reflexní hadry.
A aby toho nebylo málo, tak ještě ten den mě málem stavěla policie (to už by bylo asi tak po n-tý za 3 roky). Naštěstí chytli jiného chudáka peona, který spěchal do práce. To je parádička co, takhle v 5:45 odchytávat u továrny peony. T O J E NEUVĚŘITELNÝ !
A tak, zas na peony musí bejt přísnost, že?
To si pamatuju jednoho vojáka ve výsluze, jak nastoupil k nám do firmy a po dvou měsících zdrhnul. Ještě předtím mi říká: TY VOLE, TADY JE TO HORŠÍ JAK V LÓGARU. (myslel Afghánistán, kde byl na misi)
Tak policie je zjevně součástí peonského výcviku. Foukej, ukaž lékárnu, malá bratislava - kdo si pamatuje z vojny - nástup a kontrola vybavení uprostřed noci!!!
Ono to moc není vidět, ale je tam díra jako kráva - to asi od granátu, ne??? Třikrát mi do ní zapadlo kolo v různých nočních hodinách. Teď už jsem vycvičený!
Toto je úplně normální, ona přednost nedá, vjede tam a hotovka! Musel jsem brzdit!
Toto je taky dobrý. Cyklouš na kole jede přes přechod. Jako nevadí mi to, už jsem si zvyknul, ale on riskuje, že když tam vjede moc rychle, že to nestihnu zarvat u přechodu, ale až na přechodu a on mi zůstane pod kolem.
A to je pro dnešek vše. Tády dády dá - zase příště v čechystánském bordelu ahoj!
Zdroj:
autor