Měnové reformy na území Česka od r. 1918

Možná je to matematická posloupnost, která nám sdělí, kdy přijde další zásadní měnová reforma. Rok 1919, 1940, 1945, 1953,  1990, 1993 + plíživá inflační měnová reforma v letech 1993 – 2013 (a možná dále). Podle těchto letopočtů na našem území došlo za posledních sto let nejméně k šesti zásadním měnovým reformám a také k plíživému inflačnímu oslabení měny, které máme tu čest sledovat v posledních dvaceci letech. V čem spočívaly jednotlivé reformy a co nás čeká v blízké budoucnosti? O tom si zkusíme něco napsat v následujícím článku.

Stát se stará, občan spláče nad výdělkem i ušetřenými penězi

I. reforma: Rok 1919 – nejméně 30 % hotovosti bylo lidem zablokováno, navíc si stát od lidí vyškemral dary ve zlatě, které bylo levně v 90. letech 20. století státem z většiny prodáno

tzv. Rašínova měnová reforma, jejíž cílem bylo oddělit československý peněžní oběh od ostatních částí Rakousko-Uherska. Dalším cílem bylo zlikvidovat tzv. inflační peníze, čímž byla postižena také většina poctivě žijících obyvatel. Zavedení zlatého standardu bylo prováděno na základě propagandy, kdy se lidé vybízeli, aby věnovali státu zlato. To samé zlato, které bylo v 90. letech (o cca sedm desítek let později) z většiny za levno stejným státem prodáno do zahraničí.

• V noci z 25. na 26. února byly uzavřeny hranice a byl zastaven veškerý pohyb osob a zboží přes hranice, včetně poštovního styku.
• V době od 3. do 9. března bylo provedeno okolkování rakousko-uherských bankovek a byla namísto rakousko-uherské koruny zavedena koruna československá v poměru 1 : 1.
• Byla okolkována polovina předložených hotovostí. Okolkovaná hotovost zůstala v oběhu. Druhá polovina byla zadržena jako nucená státní půjčka. Byly vydány vládní dluhopisy, které zněly na jméno a byly nepřevoditelné. Tímto způsobem bylo staženo z oběhu asi 34 % oběživa.
• Současně s tím byl pořízen soupis veškerého movitého a nemovitého majetku, cenných papírů a vkladů. Tento soupis byl podkladem pro dávku z majetku a z přírůstku majetku. Dávky byly výrazně progresivní a měly za úkol odčerpat finanční bezhotovostní kupní sílu a zdanit válečné zbohatlíky.
• Zlato. Na dobrovolných darech následně lidé po tomto ožebračení státu věnovali celkem 94 tisíc zlatých mincí a medailí a 64 kg ryzího zlata. Tomu se říká vlastenectví...

Shrnutí I. reformy
Většina obyvatel byla „okradena“ o téměř 30 % hotovostních peněz. Navíc mnoho lidí uvěřilo ve vznikající český stát, které mu národ věnoval ušetřené zlato, aby mohla vzniknout měna krytá zlatými rezervami.
Vlivem nesprávné vnitřní i vnější politiky českého státu si 1. republika vytvořila značné množství nepřátel. Vznikly separatistické tendence na Slovensku, menšiny se vzpíraly státnímu zřízení  a navíc jsme neměli přátele ani mezi sousedy – Maďarsko, Rakousko, Německo, Polsko, z nichž někteří si na našem území nárokovali rozličné hospodářské zdroje. Díky tvrdě nastolené linii pevné měny a podpory průmyslníků vznikaly četné sociální nepokoje, z nichž některé musely být potlačeny ostrou střelbou.

II. reforma: Rok 1940 – český stát byl obsazen (protože se dobrovolně vzdal a neměl v Evropě přátele) Němci, kteří zavedli protektorátní měnu

• Kurz protektorátní koruny byl stanoven v poměru k říšské marce, a to 1 RM : 10 K. Tato skutečnost vedla k drancování českých a moravských obchodů, když němečtí okupanti a říšští Němci v kurzu, který neodpovídal reálné hodnotě (ta byla asi 1:6), vykupovali zboží, potraviny, alkohol.
• Se začátkem druhé světové války byl na území Protektorátu Čechy a Morava zaveden z důvodu nedostatku základních potravin přídělový systém.

Shrnutí II. reformy
Následkem nesprávně vedené vnitřní a vnější politiky 1. republiky došlo k rozdělení Československa a následnému vytvoření protektorátu Čechy a Morava. Nastala nová finanční reforma, která vedla k plošnému okradení českého obyvatelstva o kupní sílu. Po 21. letech to byla již druhá negativní finanční reforma pro obyčejného občana. Za těchto okolností se téměř nedalo poctivou cestou na něco normálního ve státních penězích našetřit.

III. reforma: Rok 1945 – český stát byl osvobozen, a proto zavedl další finanční reformu, kterou ochudil část obyvatelstva s naspořenými penězi

• Jednalo se o tzv. Československou měnovou reformu.
• Cílem bylo snížit objem peněz mezi obyvateli a znovu zavést Československou korunu.
• Všechny peníze byly vyměněny v poměru 3 : 1 za československé státovky vytištěné v Anglii.
• Každý si mohl vyměnit 500 Kčs. Částky převyšující 500 Kčs byly nuceně složeny na tzv. vázané vklady. Tyto vklady zůstaly zablokovány až do roku 1953, kdy byly při další měnové reformě bez náhrady zrušeny.
• Kurs amerického dolaru byl stanoven na 50 Kčs.

Shrnutí III. reformy
Ožebračení obyvatel bylo nyní provedeno drasticky a plošně. Byla to prozatím nejdrsnější měnová reforma od r. 1919, kdy lidé nemohli svobodně disponovat s naspořenými prostředky, které byly nuceně vázány na vkladových účtech a čekaly na další reformu, která přišla v r. 1953. Tato reforma nastolila novou startovací čáru, co se týkalo držení hotovosti. Jako kdyby se znovu rozdaly karty bez ohledu na to, kdo celý život pracoval, podváděl nebo nic nedělal.

IV. reforma: Rok 1953 – stát se rozhodl, co udělá s vázanými vklady obyvatel – zničí je. Reformě předcházela lež prezidenta republiky Zápotockého. Stát obelhal lidi a navíc je znovu okradl.

• Cílem reformy bylo dosáhnout znehodnocení měny, vypořádat se s přídělovým systémem, zastavit černý trh a také snížit poměr poptávky vůči chudé poválečné nabídce. Důsledkem bylo znehodnocení úspor, propadnutí vázaných vkladů všeho obyvatelstva a masivní pokles jeho životní úrovně.
• Za účelem dosažení svých cílů poškodila měnová reforma velké množství drobných i velkých střadatelů, živnostníků a obchodníků, kteří přišli o provozní kapitál.
• Hotovost do 300 Kčs na osobu se přepočítávala v poměru 5:1.
• U ostatních hotovostí šlo o poměr 50 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz.
• Vklady u peněžních ústavů do 5 000 Kčs včetně byly přepočítávány v poměru 5 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz, vyšší vklady do 10 000 Kčs už v poměru 6,25:1, vklady do 20 000 Kčs v poměru 10:1, vklady od 10 000 do 50 000 Kčs v poměru 25:1 a vyšší v poměru 30:1.
• Vklady složené na nové vkladní knížky po 16. květnu 1953 se přepočítávaly v poměru 50:1. Vklady na knížky dělníků a úředníků z pravidelného podnikového spoření se přepočítávaly v poměru 5:1. Zůstatky na účtech organizací JZD se přepočítávaly 5:1. Průměrně došlo k celkovému přepočtu 10:1.

Shrnutí IV. reformy
Tuto reformu konečně obyvatelé pochopili jako krádež. Je zvláštní, že lidé potřebovali čtyři reformy k tomu, aby zjistili, že je stát okrádá. Nastaly nepokoje zejména mezi dělníky, které byly silově potlačeny.
Vázané vklady byly v podstatě zlikvidovány a finanční nerovnost mezi obyvatelstvem eliminována.

V. reforma: Rok 1990 – Nová měna a nová hodnota měny

Se zánikem komunismu vznikla nová československá měna a byla stanovena její hodnota, která byla slabší než-li hodnota měny předchozí.

• V roce 1990 byla nová československá koruna devalvována z 15 korun za dolar na 28 korun za dolar. Kurz podle parity kupní síly, který by více odrážel skutečnou sílu měny, však tehdy odpovídal zhruba 10 korunám za dolar.  Podobně byl kurs stanovený také vůči marce a ostatním měnám světa. Pro obyčejného občana tak koruna byla ve vztahu k zahraničním trhu značně podhodnocena.

Shrnutí V. reformy
Pravděpodobně dlážděno dobrými úmysly byl nastolen nevýhodný kurs české korun vůči zahraničním měnám, byť česká koruna byla mnohem silnější. K čemu to vedlo, vidíme dnes, kdy i v dnešní době si člověk připadá na výletech v západních zemích jako žebrák a naše průměrná mzda je oproti německým mzdám asi čtvrtinová. Z toho vyplývá nízká kupní síla obyvatel ve srování se západními civilizovanými zeměmi Evropy.

VI. reforma: Rok 1993 – Nová česká měna

Jakoby toho nebylo dost, došlo k rozdělení (oslabení) republiky a nové emisi ryze české měny, která oproti předchozím měnám nebyla kryta státním zlatem. Česká národní banka v následující desetiletce zahájila masivní prodej státního zlata a v době, kdy byla historická cena zlata na jejím minimu. Udělala tedy něco, co by rozumný obchodník nikdy neudělal. Prodala velké objemy zlata za historicky nízké ceny zahraničním kupcům. Tím došlo k situaci, když již nikdy nemůže být česká měna kryta státním zlatem a tudíž chráněna proti výkyvům.

• Podobně jako předchozí československá koruna také nová měna byla silně podhodnocena, což mělo pomoci českým průmyslníkům uspět na trzích v zahraničí. S historickým odstupem se tento tah setkal jen s krátkodobým pozitivním efektem. Z dlouhodobého hlediska byla (znovu) oslabena kupní síla obyvatel a postupně došlo k oslabení ekonomiky ČR, která vyústila v hospodářskou krizi koncem první dekády 21. století.
• V kurzu kolem 27, resp. 28 korun za dolar ČNB držela novou měnu až do roku 1997, kdy došlo k náhlému poklesu hodnoty měny až ke kursu 30 – 39 korun za dolar. Toto oslabení se udrželo až do roku 2001, kdy vlivem pádu dolaru a mírného posilování koruny klesl kurs vůči dolaru dlouhodobě pod 20 korun za dolar.

Shrnutí VI. reformy
V. měnová reforma byla přerušena vlivem rozdělení republiky. Vznikla nová měna a pokračovalo se v nastoleném trendu V. měnovou reformou. Tj. oslabená koruna vůči zahraničním trhům a nízká kupní síla obyvatelstva vlivem nízkých mezd. Navíc byly šikovně dlouhodobě znehodnocovány úspory vlivem VII: utajené měnové reformy.

VII. utajená reforma: Rok 1993 – 2013 – Plíživá inflace

Od roku 1993 až do roku 2013 v Česku působila každoroční inflace, která v porovnání mezi lety 1993 a 2013 dosáhla neuvěřitelných odhadem 600 – 700 %.  Zjednodušeně a obecně řečeno, pokud si člověk držel úspory z roku 1993, v roce 2013 si za našetřené peníze koupil 6x až 7x méně. V přeneseném smyslu se jednalo o takovou „normální“ měnovou reformu rozloženou do 20ti let, která zjevně ještě stále neskončila.

Shrnutí VII. utajené reformy
Vlivem znehodnocení měny a úspor bylo obyvatelstvo nuceno brát si hromadně úvěry a hypotéky. Začátkem první dekády 21. století byly posílené pravomoci exekutorů a až do dnešní doby dochází k masivním zabavováním majetku vlivem vzniklých dluhů.

VIII. reforma: Singrova malá finanční reforma - znehodnocení koruny

V listopadu 2013 masivní intervencí ČNB znehodnotila kurs koruny přibližně o 4 %. Tím došlo k navýšení cen dováženého materiálu a zboží a plošnému zdražení. Výsledkem je také částečné znehodnocení úspor poctivých střadatelů o 4 - 6 %. Vzhledem k tomu, že znehodnocení koruny není razantní, bychom možná mohli zařadit VIII. reformu do plíživých VII. reforem. Ale - Singer (guvernér ČNB) slibuje dlouhodobou neomezenou intervenci a z toho důvodu v tuto chvíli řadím reformu do srovnatelných reforem s jinými reformami, které proběhly na území ČR za posledních sto let.

Vidíte? Nemuseli jsme čekat dlouho a další reforma se dostavila.

Závěrem

A to je k tématu vše. Za posledních sto let proběhlo na území Česka minimálně 6 velkých měnových reforem, které srazily úspory obyvatel do prachu a možná ještě hlouběji. Všechny měnové reformy byly myšleny jako "dobro pro tento národ".
Co nás ještě čeká? Vzhledem k minulosti nejspíš nic dobrého. Lze se nadít úplného zrušení české měny a  nastolení Eura? Je to pravděpodobné. Jisté je jedno. Na jednorázovou měnovou reformu, která by stabilizovala českou měnu na deset let (budu skromný) nejspíš současná politická reprezentace nemá žaludek. Preferují se plíživé reformy, které lze odhalit až po mnoha letech působení. Oproti tomu, pokud budeme součásti vyššího celku jako je Evropa i z hlediska měny, jestliže si promítneme nedávnou kyperskou krizi, nebude Evropa váhat provést radikální kroky pro stabilizaci Eura.

Máme se tedy na co těšit.

Zdroj zde:
názor autora
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_reforma_%281919%29
http://cs.wikipedia.org/wiki/Protektor%C3%A1tn%C3%AD_koruna
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_reforma_%281945%29
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_reforma_%281953%29
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/213359-kdo-zachranil-ceskou-menu/
http://www.estav.cz/finance/inflace.html