V dnešní moderní době, kdy existují mobily, které svým výkonem leckdy předčí pět let staré počítače, stále většina lidí pracuje na neefektivních stolních počítačích nebo nenasytných noteboocích, kdy platí a platí za spotřebu elektrické energie nehorázné sumy.
Na konci minulého roku jsem si uvědomil, že nežijeme v počítačovém středověku, ale v době, kdy si lze složit úsporný a přitom dostatečně výkonný stroj na běžnou kancelářskou práci. Vydal jsem se tedy hledat nejvhodnější komponenty, ze kterých si stroj poskládám. Jako hlavní požadavek jsem si dal co nejnižší pořizovací cenu za hardware i operační systém. Navíc jsem chtěl mít počítač zálohovaný z UPS. Nebudu vás dlouho napínat - dostal jsem se na pořizovací cenu včetně UPS 6 433 Kč včetně DPH a to prosím po Singerově finanční deformě.
Jaká bedna?
Nejprve jsem se zamýšlel, do čeho vlastně ten počítač vrazím. Už na začátku mi bylo jasné, že se budu poohlížet po základní desce formátu mini-ITX, která má většinou rozměr 17 x 17 cm. Doma mi přebývala bedna ATX z mého druhého počítače. Nostalgicky jsem z bedny vyhodil desku ASUS P2B-F, Intel Celeron 533 MHz, grafickou kartu ATI RAGE II AGP 2x a nějaké zastaralé operační paměti. Potěžkal jsem v ruce památný zdroj SPARKLE 200 W... Zůstala jen bedna, kterou jsem vyčistil, zušlechtil a připravil pro její další životní dráhu. Byl jsem trochu na pochybách, jestli do bedny typu ATX dostanu desku typu mini-ITX. Hned na úvod vás mohu uklidnit, ano, bez problémů. Otvory na šroubky v pohodě pasují.
Samozřejmě, jinou alternativou by byl nákup bedny přímo pro mini-ITX desku. Taková bedna stojí od 800 Kč do 1500 Kč. Problém je, že bych se dostal na cenu nikoli 6433 Kč, ale 7433 Kč. Ale protože všichni šetří, já budu šetřit taky. Navíc ve velké ATX bedně nebude problém s chlazením.
Jaký zdroj?
Můj výchozí požadavek byl na absolutně tichý a energeticky nenáročný stroj. Proto jsem od začátku laškoval s myšlenkou nákupu mini-ITX zdroje, ke kterému je potřeba někde sehnat odpovídající napájecí adaptér. Naneštěstí - cena za mini-ITX zdroj je sice kolem 800 Kč, ale i s napájecím adaptérem náklady v pohodě vylezou na 2 000 Kč. Navíc není jistota, jestli ty krámy budou spolu fungovat, zda se nebudou nějak přehřívat, jak dlouho vlastně vydrží?
Další alternativou byl nákup zcela pasivního zdroje. Fajn, ceny začínají na 3500 Kč značkou Fotron. Ale... Proč vlastně utrácet 3500 Kč za nějakou neprověřenou novinku a navíc předimenzovanou, protože výkonem 450 W budu napájet počítač se spotřebou kolem 40 W???
Zase slepá ulička.
Nakonec mi povolily nervy a sáhnul jsem po "obyčejném" zdroji s regulací otáček značky
Seasonic SS-350ET-T3. Ano, je to zdroj s aktivním ventilátorem a já hodně riskoval, že to bude nějaká hlučná sračka, kterou budu reklamovat nebo si raději ten ventilátor vyměním za nějaký kvalitní maglev...
Proto taky první věc, kterou jsem udělal, byla, že jsem si poslechl nový zdroj. Naštěstí Seasonic nezklamal, a je opravdu absolutně tichounký. Ze vzdálenosti dvou metrů slyšíte velmi těžko lokalizovatelný šelest. Na rovinu, zdroj v mém notebooku je hlučnější než Seasonic, a to docela s velkým decibelovým náskokem.
Vím, že Seasonic je pro úsporný počítač se svým výkonem jako pětikilové kladivo na zabíjení rýsováčku, ale současný trh mi nenabídl za rozumnou cenu jinou alternativu.
Jaká základní deska?
Tak s výběrem desky jsem si užil. Protože jsem předem věděl, že na stroji nepoběží Windows, ale Linux, musel jsem brát v potaz kompatibilní stránku věci. Původně jsem chtěl desku s pasivním chlazením. Měl jsem v čerstvé paměti provoz pasivně chlazené grafické karty, která se mi cca po dvou a půl letech uvařila, takže jsem po přečtení zkušeností jiných uživatelů z této cesty ustoupil a vybral si starší a dražší desku značky GIGABYTE C1007UN s integrovaným procesorem Intel Dual-core Celeron 1007U processor na frekvenci 1,5 GHz. Spotřeba u tohoto procesoru by měla být maximálně 17 W. Pochopitelně s aktivním chlazením.
Byl to risk, ale dočetl jsem se, že deska s Linuxem opravdu funguje. Chlazení je prý opravdu tiché s možností regulace v Biosu, kde se dá nastavit tzv. silent mode.
Paměti
Protože jsem hodlal provozovat 32bitový Linux, zvolil jsem velikost paměti 4 GB a to typ Kingston DDR3 1333MHz CL9 HyperX Blu Red Series. Je to paměť opatřená chladícími plíšky, vypadá docela stylově a patřila mezi nejlevnější paměti od tohoto výrobce. Snad nebude příliš energeticky náročná.
Jaký pevný disk?
Tady už jsem si nedělal hlavu a vybral pevný disk značky Western Digital Blue. Nechtěl jsem žádný Green nebo jiný úsporný, protože přece jenom potřebuji alespoň nějaký chod a ne spáče nebo dlouholetým používáním neprověřenou novou technologii.
Jaký záložní zdroj?
Předpokládal jsem, že výkon 600VA/360W musí stačit. Zvolil jsem značku CyberPower BU600E-FR bohužel se simulovanou sinusoidou (přehlédl jsem v parametrech), příště budu volit PURE SINE. Jak se ukázalo, UPS může patřit ke slabině celé sestavy zejména z hlediska spotřeby.
UPS CyberPower BU600E má jednu velkou výhodu - a to, že lze deaktivovat otravné pískající zařízení v případě výpadku elektrické energie. Pískání UPS v případě výpadku nesnáším a nechápu, proč se na většině těchto záložních zdrojů nedá otravný akustický tón trvale vypnout. Ono to totiž nemá žádnou logiku. Pokud je uživatel doma, tak ví, že nejde proud. Pokud uživatel není doma, tak si UPS píská leda tak na sousedy.
Sestavení úsporného počítače
Stroj jsem sestavil a jako první otestoval paměť. Ukázalo se, že je bezchybná, a to se mi ulevilo hned ze začátku. Disk vypadal také v pořádku, instalace Linuxu se vydařila. Po změření spotřeby jsem zjistil, že počítač žere 25 - 26 W a víc ne. To je pěkný výsledek. Když jsem změřil UPS, došel jsem k hrozivému číslu 11 - 13 W, aniž by UPS něco napájela. Celkově sestava včetně UPS vykazuje spotřebu 39 - 43 W bez ohledu na zátěž. Včetně 17" monitoru sestava žere 61 - 71 W.
Shrnutí - hlučnost a spotřeba
Se spotřebou jsem naprosto spokojený. Sestava spotřebovává naprosté minimum a pokud se vypne monitor, žere maximálně 50 W (monitor žere i když je vypnutý = běžná vlastnost).
Co se týká hlučnosti, tak paradoxně nejhlučnějším zařízením na této sestavě je pevný disk. Když se všechno v místnosti ztlumí, lze slyšet těžko postřehnutelné vibrace točícího se disku. O chladiči na procesoru prakticky nevím a zdroj Seasonic za dva týdny provozu neměl žádný důvod zvýšit točky. Hlučnější než úsporný počítač je notebook HP, ale i notebook Asus. Upřímně, je to zatím nejtišší počítač s aktivními ventilátory, který jsem kdy viděl v provozu.
Průměrná teplota na procesoru je 39 stupňů. Teplota se pohybuje od 36 do 41 stupňů. Vyšší číslo jsem zatím neviděl ani při delší grafické zátěži.
A to je všechno. Snad vás článek inspiroval k postavení vlastního úsporného počítače. Pokud nehodláte pařit náročné 3D hry a je vaším cílem na počítači pracovat, je to skvělá volba.
