Každá generace dětí se setkává s různými nemocemi podle aktuálního stavu společnosti a zároveň zařazení dítěte do příslušné kastovní skupiny. Jestliže společnost dbá na dobrou životní úroveň obyvatel, mnoho nemocí se vůbec mezi dětmi nevyskytne. Jestliže patří dítě do vyšší kasty, nepřijde do styku s dětmi, které by jej mohly nakazit děsivými chorobami. Impetigo Vulgaris je sice děsivě vypadající choroba, ale není to naštěstí smrtelná choroba. Je to však varovný prst, který nám říká, že je to jen začátek věcí, které mohou přijít.
Pokud si dobře vzpomínám, tak moje generace čelila chorobám jako jsou příušnice, plané neštovice, záněty středního ucha, angíny, chřipky, nachlazení, bradavice, kuří oka, mandle, sem tam nějaká ta operace slepého střeva nebo kýly. Jednou jsem zaznamenal varování před epidemií vší, které se mi ve škole, stejně jako většině dětí, vyhnula.
Generace mého otce čelila tomu samému a navíc i některým chorobám, které jsou nyní vzácností - např. černému kašli nebo velké chřipkové epidemii, jakou jsme zatím my 70. ročníky neprožili.
Nadcházející generace našich potomků čelí něčemu, o čem jsem si nemyslel, že tomu čelit bude. Jsou to blechy..., které se na ně přenášejí ve školkách a školách, případně z velkého množství psů a zvířat mezi lidmi. Jsou to vši..., které se na ně přenášejí ze sociálně slabších dětí bez dostatečné hygieny. Je to svrab..., o kterém mi můj otec s hrůzou ve hlase vyprávěl, že se objevil na vojně v 70. letech. Ano, i svrab v dnešní době děti chytají ve školkách a školách. Je to nepříjemná kožní choroba, při které si nepřátelští paraziti budují chodbičky v dětské kůži. Ale co bychom chtěli, když se svrab volně šíří mezi bezdomovci, kteří se pohybují i v autobusech a vlacích, kde se může svrab přenést pouhým dotykem kůže s polstrovaným sedadlem, které v dnešní době (sic!) hlavně ve vlacích nahrazuje dřívější snadno omyvatelné koženkové sedadla.
A tak se stalo, že moje dítě nyní měsíc po nástupu do školky čelí chorobě se zajímavým názvem Impetigo Vulgaris. Není to tak děsivá choroba jako Svrab. Nesvědí, nepálí. Bolí až pleskýře, které se mohou při neléčení objevit. Je to choroba, která se přenáší dotykem a je extrémně nakažlivá. Stačí jedna pusa na dětskou tvář a je vymalováno. Jemná dětská kůže stafylokokům a streptokokům velice chutná. Na kůži se objeví nejprve ojedinělé vyrážky, které vypadají jako znaménka a následně se slévají do ohromných vyrážkových map, které mokvají a z některých vytéká krev, když plyskýř praskne.
Nejprve jsme nevěděli, co to je. Takovou chorobu moje generace nezná. Nasadili jsme zinkové masti Baby Aviril a další. Vyrážka nejenže neustupovala, ale intenzivně se šířila. Návštěva lékaře se ukázala jako nezbytnou. Naštěstí máme velmi vzdělané lékaře a navíc, když se tato choroba v lékařských ordinacích objevuje téměř denně, byl ortel jasný: Impetigo Vulgaris. Lékař nasadil antibakteriální mast Bactroban (obsahuje antibiotikum). Nejprve jsme heřmánkovým roztokem vysušovali vyrážky a třikrát denně mazali Bactrobanem. Nové vyrážky se přestaly objevovat, ale po týdnu mazání ty staré příliš nemizely. Doktor nám tedy nasadil novou mast Fucidin, která je přímo určená pro likvidaci bakterií způsobujících Impetigo. Zatím se vyrážky objevily nejen na obličeji, ale také na rukou, nohou a hlavně na hýždích, kde se vytvořily velké bolestivé pleskýře. Po dvou dnech mazání Fucidinem jsme zjistili, že vyrážky začínají ustupovat, plyskýře strupovatět. Na většině vyrážek se vytvořil jakýsi ministroupek, který se nakonec odloupl.
My dospělí jsme tuto nákazu nedostali. Podle lékařských materiálů naše kůže je pro bakterie příliš drsná a tak jim nechutná. Také je možné, že jsme si nákazu nepřipustili k tělu vlivem intenzivní hygieny. Veškeré prádlo se přepíralo, postele převlékaly, po každém kontaktu s dítětem jsme se snažili smýt ze sebe možné bakterie, aby se to nešířilo dál.
Jedna nákaza je téměř poražena, jaká bude ta příští? Co na nás stát ušije příště tím, že podporuje, aby mezi námi byly desítky tisíc bezdomovců s různými nemocemi a zároveň, aby sta tisíce lidí padalo do nižší sociální úrovně, kde nebudou schopni platit si za léky a udržovat základní hygienická pravidla?
Vítejte ve 21. století.
Zdroj:
http://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2008/02/03.pdf
názor autora
