Cílem seriálu bude shrnutí mých zkušeností se získáváním solární energie na bytě v paneláku a to za podmínek, že tento byt vládne balkonem nebo nějakou možností vystavit solární panely slunci. V této části se budeme zabývat, jaké solární panely vybrat.
Na Blogovníku jsme se několikrát solárními panely zabývali. V článku
Druhy solárních článků jsme rozebrali jednotlivé možnosti, co se týká typů solárních panelů. Já jsem povahou minimalista a survivalista. To znamená, že nechci používat kladivo tam, kde stačí malý šroubováček. Poslední dobou jsem zaregistroval několik případů se solárními panely, které jsou si podobné jako vejce vejci. To se zainvestuje několik set tisíc a čeká se na dotaci. Nakoupí se profi solární řešení, které obsahuje kapacitní monokrystalické nebo polykrystalické panely včetně veškeré elektroniky a monstrózní "UPS" baterie, leckdy i dvou, kdy každá z baterií vypadá jako malá lednička. Záměr je docela rozumný, přes den se nabije baterie a "nakrmí" běžný provoz domu, přebytky se prodají do sítě a z těchto dvou finančních zdrojů - snížení potřeby el. energie na dodavateli a z prodeje energie "dodavateli" se do deseti let ufinancuje původní investice, dokonce i s menším nebo větším ziskem.
Má to drobný háček. Takových záměrů bylo provedeno až příliš a ne vždy je "dodavatel energie" (nyní odběratel energie) ochoten podepsat smlouvu o odběru "solární" energie takto vyrobené. Na podpis smlouvy se čeká a co si budeme povídat - měsíce až roky. A zatím panely degradují, finance utíkají, návratnost a zejména ziskovost se ztrácí v nedohlednu. A co víc - výkupní cena nemusí postačovat pro krytí nákladů. Jestli se správně dívám, tak v roce 2023 je častá výkupní cena kolem 2 Kč za kWh. Vzhledem k tomu, jaké jsou reálné maloobchodní ceny energie - já mám na tarifu D02d cenu 5,70 za kWh, tak to vypadá, že je tam docela velký prostor pro zvýšení výkupní ceny. Kdo si bere tu více jak sto procentní marži? Z pohledu malého solárního dodavatele přebytku se snad nemůže vyplatit v těchto časech investovat sta tisíce až nízké miliony a doufat, že se to vyplatí z hlediska výkupu. A nebo tomu nerozumím.
Tak tuhle cestu jsem si jako minimalista a survivalista opravdu nevybral. Někdy se ta cesta povede a někdy ne. Ale já si říkám, že nemusí pršet, jen když kape. Zastávám názor, že pro panelákový byt je vhodný spíše ostrovní systém, kdy se nabíjí akumulátor maximálně o kapacity akumulátoru pro osobní auto, řekněme tak do 50 Ah při 12 voltech. A tato energie se využije pro nabíjení a provoz drobných spotřebičů. Ryzí survivalista bude za toto řešení rád, protože pokud kleknou dodávky elektrické energie, bude schopen se přepnout do "karavanového režimu". Na 12 nebo 24 voltové energii se dá i vařit polévka, čaj, omáčka, ohřát konzerva. Lze svítit, nabíjet mobily, notebooky, dokonce i provozovat na energii méně náročné stolní počítače. Existují také topítka na 12 nebo 24 voltů. Nemusím říkat, že odběr v ampérech je poměrně vysoký, může dosahovat 15ti až 20ti ampér. Při takovém odběru topítky nebo vařením vody na klasickou autobaterii, pokud chcete zachovat těch zdravých 50 procent, můžete fungovat tak max. 1 hodinu. Na druhou stranu, co se týká svícení a nabíjení drobných elektrospotřebičů, tak potřeby běžné rodiny mohou být uspokojeny na výbornou.
---
Moje situace je následující. Balkon mám směrovaný spíše na východ a trošičku na jih. Je to takový východo-východo-jih. Do toho mi částečně stíní sousední panelák, takže reálné okno pro sluneční svit je v závislosti na ročním období od 6-8 hod. do 11-12 hod. Řekněme 4 - 5 hodin. Navíc máme dost šílené zábradlí balkonu a tudíž se neodvažuji jej použít na montáž panelů. A už vůbec ne nějakých těžkých panelů o hmotnosti desítek kilogramů. Je třeba počítat s větrem, změnou teplot a tak dále. Z tohoto důvodu jsem jako montážní místo použil svislou stěnu a také "zahradní stolek". Jeden z panelů je na mobilní konstrukci, jeden panel je na zahradním stolku (přišroubovaný) a tři panely jsou na stěně.
Co se týká výběru typu panelu, testoval jsem všechny tři typy. Polykrystalický panel na mě udělal největší dojem, co se účinnosti týká. Miniaturní polykrystalický panel si dokáže brát energii i ze žárovky :-) a ukrmit tím provoz kapesního rádia. Pro místo instalace jsem si zvolil panely amorfní. Samozřejmě - mají nejnižší účinnost, ale jsou lehké, měly by mít delší životnost než ostatní typy panelů a také mají solidní sběr energie za podmínek (odrazy světla od jiných oken nebo od oblaků), kdy by to monokrystalické i polykrystalické panely dávno zabalily. A to se na východní stranu docela hodí. Pokud bych byl na jižní straně, nejspíš by vyhrál polykrystalický panel. Ale - má to jedno ale. Nechci zápasit s vyšším napětím. Nestojím o to, aby mi panel generoval 60 voltů. Moje amorfní panely mi generují kolem 18ti voltů a jsou zapojeny paralelně. Tudíž jedu na co nejvyšší proud. Ale samozřejmě v pojetí dobíjení malých 12 V AGM akumulátorů o kapacitě třeba 5 - 50 Ah. U takových akumulátorů platí, že by se maximální výše nabíjecího proudu měla zjišťovat tak, že se kapacita podělí deseti. Jestliže zapojíte do série 5 malých amorfních panelů, každý o výkonu 7 wattů (což je právě ten šroubováček místo kladiva), dostanete max. výkon 35 wattů. V reálném pojetí se můžete dostat na cca 1,5 - 2 ampéry. A tudíž např. 20 Ah baterii při vybití 50 % (což by mělo být max. vybití kvůli životnosti) budete nabíjet při optimálních podmínkách 5 hodin. Na "mé" nepříznivé východní straně to zabere jeden až dva dny. Amorfními panely. Ale pravděpodobně to bude trvat déle, protože ne vždy jsou podmínky ideální a navíc, pokud je akumulátoru předsazen solární regulátor, tak s růstem napětí na baterii bude klesat nabíjecí proud - regulátor to bude škrtit, aby to bylo šetrné k akumulátoru.
Ze zkušenosti dokáží amorfní panely výborně pracovat při slunečním jasu. Někdy při těchto ideálních podmínkách dávají až příliš mnoho proudu, což AGM baterie nepoberou. Mohou vznikat určité tepelné ztráty, ale takové ztráty se nedají ani vzdáleně srovnat se ztrátou, jakou má běžný "solárník", který koupil "kladivo" vyrábějící kilowatty, přes den je v práci, a nemá zajištěný výkup energie. A nemusím snad dvakrát zdůrazňovat, že monokrystalické a polykrystalické panely jsou mnohem více náchylnější na teplo než-li panely amorfní. Také u minimalistické solární instalace je optimální mít proud tak akorát - například v hodnotách mezi 500 mA - 2 A. Proto byla instalovaná rychlá trubičková pojistka (a dodávám levná!), která se přeruší při 2 ampérech. Panely svým výkonem na jednotlivých pozicích (hnízdech) nemohou tento proud přesáhnout, jedině v případě zkratu. Na šetrné nabíjení akumulátorů to stačí - a všimnul jsem si, že slabší akumulátory jsou po této "terapii" v lepší kondici, než kdyby se nabíjely inteligentní nabíječkou ze zásuvky.
Amorfní panely generují energii také za polojasného a oblačného počasí. Neříkám, že je to ideál, ale neustále drobným proudem, pokud jas dosáhne alespoň 8-10 000 luxů nabíjejí akumulátor.
Zatažené počasí (říká tomu "skřetí deka") způsobuje, že amorfní panely generují naprosté a nepodstatné minimum elektrického proudu.
A takto to může vypadat, vedle oken lze umístit svislé pásy amorfních panelů. Protože se slunce pohybuje, kvůli lepšímu zisku lze umístit několik panelů také v jiném úhlu.
Příště si povíme, kde mám umístěné akumulátory, jak je vyřešené propojení a sestavený ovládací panel a kolik energie za rok taková malá instalace může vygenerovat.
Zdroj:
autor
